"Pro nemocnici je to suma ohrožující její samotnou existenci. S poškozenými jednáme. Dle dohody ve čtvrtek vyplatíme část peněz, do týdne pak zbytek," uvedl nový ředitel nemocnice Jaroslav Houser.
Jeho předchůdce Pavla Hralu kraj kvůli špatnému hospodaření odvolal. Nemocnice se propadla do obrovské ztráty a na účtech jí zůstalo jen něco kolem třiceti milionů. Z toho by měla hradit veškerou svou činnost, provoz, vyplácet mzdy a nyní i zaplatit odškodné.
A to je na poměry Vysočiny rekordní. Vysoudila ho rodina, jíž se měl v pelhřimovské nemocnici narodit v roce 2001 chlapeček. Porod se ale zkomplikoval.
"Byl jsem zrovna u jiné pacientky, když mě ke komplikovanému porodu přivolali. Ztrácely se ozvy, porod jsem udělal pomocí kleští," vzpomíná Pavel Antonín, který jen pár týdnů před tímto případem nastoupil do pelhřimovské nemocnice jako lékař. Nyní je primářem gynekologicko-porodnického oddělení v Havlíčkově Brodě a nově i poslancem za ČSSD.
Žaloba přišla po třech letech, nemocnice o ní nevěděla
Ihned po porodu bylo dítě převezeno do nemocnice v Českých Budějovicích. Pro pelhřimovskou nemocnici tím případ skončil. Na tři roky. Teprve po tak dlouhé době rodiče podali na nemocnici žalobu.
Definitivně soud po celé řadě odvolání rozhodl až nyní. Nemocnice musí rodině zaplatit třináct a půl milionu i přesto, že po trestně-právní stránce se žádné pochybení nepodařilo prokázat. "Újma se odráží jen v penězích. Vůbec se mi to nelíbí," konstatuje nový ředitel pelhřimovské nemocnice.
Soudy si na mušku vzaly hlavně lékaře Pavla Antonína. "Zkoumaly, zda jsem se k porodu mohl dostat dřív. Sám jsem dával několik vyjádření, psaly se nějaké odborné posudky. Dřív jsem ale opravdu nemohl, byl jsem u jiné pacientky," říká Antonín. To nakonec soud uznal, žádné provinění lékaře neprokázal.
Odškodnění je nezvykle vysoké i podle odborníka na zdravotnické právo, advokáta Igora Veleby. "Ale trendy takové jsou. Odškodnění musí fungovat jako preventivní, musí být cítit tlak na kvalitu péče ve zdravotnictví," říká.
"To dosud nebylo. Zažitou praxí byla orientace podle tabulek, kde bylo odškodné mnohonásobně nižší," dodal Veleba.
Nemocnice nebyla pojištěná, platit musí ze své kasy
Pokud se rodiny poškozených začnou v takových věcech soudit a soudy jim vyhoví, obvykle odškodné zaplatí pojišťovna. Nemocnice jsou na odpovědnost svých zaměstnanců pojištěny. Jenže v roce 2001 to nebyl případ pelhřimovské nemocnice. Ta pojištěna nebyla a odškodné tak musí zaplatit sama.
"Rok 2001 byl složitější, nemocnice v republice přecházely ze státu na kraje. Právě tento rok tak hodně nemocnic v celé republice, včetně té naší, mělo sjednané jen pojištění majetku. Na lékařské úkony pojištěné vůbec nebyly," přitakává ředitel Jaroslav Houser. Odškodné tedy musí zaplatit sama, žádná pojišťovna jí nepomůže.
"V době, kdy k případu došlo, byla nemocnice řízena státem. Nebyla pojištěna v takovém rozsahu a předmětu, který by řešil nastalý případ," uvědomuje si i hejtman Jiří Běhounek.
"Jsem ale přesvědčen, že bylo povinností vedení nemocnice připravit se během zhruba pěti let trvání sporu na avizovaný výsledek soudu, a to i finančně," dodal. Nepřímo tak nastínil další důvod, který stál za odvoláním dnes již bývalého ředitele Pavla Hraly.
Odškodnění ve výši třinácti a půl milionu korun je dosud jasně nejvyšším, které nemocnice na Vysočině musí vyplatit. Na druhém místě figuruje s obrovským odstupem medializovaná kauza výměny dětí v třebíčské nemocnici, kde soud vyměřil odškodné ve výši 3,3 milionu (více čtete zde).
