Objevu nesmírné historické hodnoty předcházela náhoda. V roce 1980 dostal bagrista příkaz, aby na na úpatí bájné a nesmírně zajímavé hory Vladař na Žluticku vyhloubil pro zdejší pionýrský tábor rybníček, jakési koupaliště.
ZAJÍMAVOSTI O VLADAŘIStolová čedičová hora je součástí Tepelské vrchoviny, je výraznou dominantou kraje s charakteristickým plochým temenem a příkrými svahy vypínající se nad říčkou Střelou. Vrchol leží v nadmořské výšce 693 metrů. Vrcholové partie hory v katastrálním území Záhořice jsou od roku 1969 chráněny jako přírodní rezervace. Zvláštností vrcholu je malé jezírko bez přítoku. Vrchol byl osídlen již v době bronzové - na vrcholu se rozkládá keltské hradiště. Na podzim roku 1421 se zde Jan Žižka s husitským vojskem na severní straně hory úspěšně bránil v obklíčení panské přesile. |
Později se pak archeologové na místo vrátili a po průzkumu, který uskutečnil archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák, se nestačili divit. Našli dva a půl tisíce let starou zásobárnu vody, kterou používali Keltové jako zdroj vody pro lidi i pro dobytek.
Dřevěné roubené konstrukce archeologové nyní důkladně prozkoumávají. Až budou hotovi, jeden roh cisterny o rozměrech deset krát jedenáct metrů vyjmou, specialisté v muzeu ve švýcarském Lausanne ji zakonzervují a pak se na trámy z nádrže mohou těšit lidé při prohlídce plzeňského, ale i karlovarského muzea.
Konstrukce nedaleko rybníčku pocházejí z roku 463 př. n. l. O kus dál, přímo u rybníčku, je dokonce další nádrž přibližně stejně veliká, která se datuje k roku 480 př.n.l. Když kdysi nechali archeologové vyčerpat vodu z rybníku, ze všech stran trčeli roubené konstrukce, které pak sondy zachytily v původním uložení. Jedná o jedny z nejstarších nálezů dřev v Čechách.
Archeologové od loňska vše mapují, obcházejí s fotoaparáty a zaznamenávají torza dřevěných trámů. Na řadu přichází i krumpáč. A kdo a proč tak velkou zásobárnu vody před 2,5 tisíci lety vybudoval?
"Byli to Keltové. Cisterna svědčí o tom, že tu byl důležitý zdroj vody uvnitř opevnění, který byl využíván jak pro lidi, tak pro napájení dobytka. Hradiště bylo významným mocenským centrem a sídlila zde aristokracie," uvedl Miloslav Chytráček z Archeologického ústavu Akademie věd, který na Vladaři od 12. května vede výzkum.
Nádrž je podle jeho slov svým rozměrem nezvykle veliká a nemá ve střední Evropě obdoby. Dno jámy lidé vydláždili kameny a vybudovali dřevěnou hráz, vyplněnou jílem, která zadržovala vodu.
|
Vrch Vladař, místo cenných archeologických nálezů z doby Keltů |
