Inkubátory, boxy s veškerým potřebným vybavením i mléčná kuchyňka čekají ve zbrusu nových prostorách hradecké fakultní nemocnice na nedonošená miminka, novorozence po operacích nebo s vážnými infekčními chorobami.
Na jednotce intenzivní péče tým hradeckých lékařů zachrání přes 500 miminek ročně. Svážejí je z celých východních Čech, to nejmenší vážilo necelý půlkilogram.
Novorozenecká JIP slouží od středy pacientům.
Ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové Roman Prymula v úterý slavnostně přestřihl pásku a ve středu už se na nově opravené oddělení stěhují z provizorních prostor první novorozeňata.
"Stará jednotka intenzivní péče nevyhovovala všem kritériím, zejména hygienickým, což bylo nebezpečné z hlediska šíření infekce," vysvětlil Prymula.
Oddělené boxy poslouží vůči infekcím
Na novém oddělení pro novorozence je připraveno 12 lůžek, ale v případě potřeby se lékaři se sestrami postarají až o 15 dětí najednou. Do hlavního sálu se jich vejde pět, další lůžka v oddělených boxech nabízejí možnost izolace pro případ infekcí.
"Zvětšily se nám prostory, ty staré stísněné už nevyhovovaly žádným normám, ale počet lůžek se nerozšířil," řekl Zdeněk Kokštein, vedoucí lékař novorozeneckého úseku dětské kliniky.
Dětská klinikaVznikla v roce 1946. Má 128 lůžek, na kterých se ročně vystřídají asi 4 tisíce dětí. Ambulance ročně ošetří více než 20 tisíc dětí. O nemocné děti a provoz kliniky se stará přes 200 zaměstnanců. Jednotka intenzivní a resuscitační péče pro novorozence Vznikla v roce 1976 a ročně se postará o více než 500 dětí. "Nové přístroje a léky dnes umožňují zachránit i nezralé novorozence na hranici jejich životaschopnosti, která je 24. týden," říká vedoucí lékař novorozeneckého úseku Zdeněk Kokštein. |
"Jejich počet je vypočítaný na spádovou oblast bývalého východočeského regionu, tedy na Královéhradecký a Pardubický kraj a částečně i Vysočinu a Liberecký kraj," dodal lékař.
Ve třetím patře této kliniky se budovalo od loňského září, nemocnice do nové JIP investovala kolem 11,5 milionu korun. Deset a půl milionu stála samotná rekonstrukce a nový nábytek, k tomu nakoupili přístroje za 800 tisíc korun a další peníze šly na novou počítačovou síť.
Vážil pouhých 460 gramů, dnes je z něj premiant
Dvě třetiny novorozenců, kteří potřebují zvláštní péči, jsou děti nedonošené, většinou váží jen kolem dvou kilogramů a ještě nemají vyvinuty vnitřní orgány.
"V roce 1994 nám všechny děti pod kilogram zemřely. V současné době přežívá přes 90 procent těchto dětí," srovnal vývoj lékařských přístrojů a nových léků Kokštein.
Nejmenší dítě, které v Hradci zachránili, vážilo necelý půlkilogram.
"Zachránit novorozené dítě je jedna věc, ale samozřejmě nás zajímá i to, aby bylo zdravé. U nás v Hradci mělo nejméně vážící miminko pouhých 460 gramů. V současné době je mu sedm let a má samé jedničky," řekl vedoucí lékař.
Když přinesou rodiče ukázat vysvědčení a jsou šťastní, že mají takové výsledky, my jsme ještě šťastnější. To, že naše práce není zbytečná, nám dodává energii," dodal.
Jde i o další nemocné děti
Třetinu dětí, které skončí po narození na jednotce intenzivní péče, tvoří miminka sice donošená, ale narodí se buď s vrozenou vadou a musejí na operaci, nebo jsou třeba postižena infekci.
"Mohou nastat komplikace u porodu, kdy děti trpí nedostatkem kyslíku. My je co nejdřív po porodu pomocí speciálního přístroje zchladíme na 33 stupňů a 72 hodin snižujeme metabolismus mozku, abychom ochránili ještě nepoškozené mozkové buňky," přiblížil jednu z nových metod Kokštein.
Česká republika se podle něj na světě řadí vedle severských států a Japonska mezi státy s nejlepšími výsledky péče o novorozence.
Na novém oddělení vzniklo také dosud chybějící zázemí pro personál. Projektanti mysleli i na rodiče, jimž mají nově sloužit úložné skříňky na chodbě.
"Rodiče si předtím neměli kam odložit kabelky a kabáty a hlavně jsme neměli žádnou možnost, kde bychom si sedli a probrali s nimi závažné nemoci jejich dětí," popisoval návštěvní místnost vedoucí lékař.
