Historikové zjistili, že cenné předměty z Nové Vsi a ze zaniklého města Čistá zdobí kostely v několika vsích ve středních Čechách. Staré sochy, varhany, obrazy a křtitelnice pocházející často z počátku 18. století převezla církev ze Sokolovska do okolí středočeského Benešova, Sedlčan a Neveklova.
Své cennosti tak v roce 1946 zachránila před jistou zkázou. Ve Slavkovském lese po 2. světové válce vznikal vojenský újezd, cvičila tu armáda a vsi muselo opustit skoro 20 tisíc obyvatel. Objev je pro historiky velkým překvapením a odměnou za jejich téměř detektivní práci.
Všechny nové informace a snímky vyjdou v unikátní Obrazové encyklopedii uměleckých památek Sokolovska, kterou už několik let připravují a vydat se ji chystají na konci příštího roku.
Na začátku měli Prokop se Smolou jen nejasnou zmínku, že některé sochy ve Václavicích na Benešovsku pocházejí ze západních Čech. Ale až při druhé návštěvě Václavic učitel Prokop ze sokolovského gymnázia uspěl. V tamním kostele objevil novoveské varhany, dva zvony, křížovou cestu. Ale většina soch také byla rozkradena, některé nechal farář převézt do depozitáře pražského arcibiskupství.
Kdo chce spatřit umělecký klenot z novoveského kostela, musí ve středních Čechách popojet ještě o pár kilometrů dál do Radošovic u Vlašimi.
Hlavní oltář Korunování Panny Marie z roku 1708 je mistrovským dílem chebského sochaře Johanna Karla Stilpa. "Oltář je v relativně uspokojivém stavu, ale brzy bude potřebovat zrestaurovat. Rokoková křtitelnice z Nové Vsi tu naopak restaurováním prošla," zjistil Vladimír Prokop.
Nikdo neočekává, že by se mobiliář vrátil zpět
Starostu Nové Vsi Pavla Straku nález potěšil. Nedělá si ale naděje, že by se předměty vrátily. A to přesto, že obec zdevastovaný svatostánek opravuje.
"Mobiliář patří církvi, kostel jako dominanta Nové Vsi je majetkem obce," vidí Straka hlavní překážku.
I podle Vladimíra Prokopa by bylo hloupé a necitlivé po desítkách let žádat převoz mobiliáře zpět. "Na Benešovsku se o něj lidé starají, chodí do kostelů."
Vladimír Prokop, historik.
K uměleckým předmětům ze zaniklé obce Čistá historiky přivedla nedávno vydaná kniha o kostelích na Sedlčansku. Při listování narazili u kostela v Osečanech na zmínku "převezeno z Čisté". Právě v Osečanech zdobí kapli sv. Anny hlavní oltář z už neexistující Čisté. Kaple je už delší dobu nepřístupná a vyžaduje rekonstrukci.
Dnes už se asi nepodaří zjistit, kdo přišel s myšlenkou dovybavit středočeské kostely mobiliářem z pohraničí. Byly rozbité či vykradené poté, co Němci za 2. světové války na jih od Prahy zřídili vojenské cvičiště a prostor muselo opustit asi 30 tisíc lidí. I tahle okolnost pojí Vojenský újezd Prameny s Benešovskem.
Pátrání historiků ještě nekončí
Prokop se Smolou chtějí ve středních Čechách pátrat dál a věří, že kostelů s inventářem ze Sokolovska objeví víc. Studují tamní farní i obecní kroniky, prohlížejí kostely a fotí.
"Myslím, že vypátráme ještě mobiliář ze zaniklého Smrkovce a z Louky u Nové Vsi. Existují jen černobílé osmdesát let staré fotky těchto uměleckých předmětů."
Pro vydání encyklopedie památek Sokolovska, která bude ve stylu Kroniky lidstva, historici zdokumentovali kolem 4,5 tisíce položek. V barevné knize se na křídovém papíře objeví asi 2,5 tisíce obrázků.
Autoři spolupracují s Národním památkovým ústavem, s plzeňským biskupstvím, regionálními muzei, archivy a s řadou nadšenců. Odborné záležitosti konzultují s univerzitními historiky umění.
"Dosud taková kniha neexistuje. Máme ji v podstatě už hotovou. Nyní probíhá revize údajů, vše ověřujeme," řekl Prokop. Slibuje, že publikace nabídne nečekané informace. Třeba že v kostele sv. Jiří v Horním Slavkově ještě v 70. letech visela velká dřevořezba ukřižovaného Krista. Jde o práci barokního mistra Matyáše Bernarda Brauna. Socha je nyní umístěna v Národní galerii v Praze.
