Senát krajského soudu uznal muže vinným z pěti trestných činů: pokus vraždy, týrání svěřené osoby, pokus o těžké ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování a poškození cizí věci. Totožnost obžalovaného nelze zveřejnit kvůli zákonu na ochranu obětí trestných činů.
Recidivistu poslal soud na čtrnáct let za mříže do věznice se zvýšenou ostrahou. Po odpykání trestu musí podstoupit také zabezpečovací detenci ve vězeňském zařízení. Je to speciální psychologická a pedagogická léčba pro osoby, které jsou nebezpečné společnosti. O ukončení detence pak rozhodují lékaři a soud.
Verdikt však zatím není pravomocný. Obžalovaný se proti němu ihned odvolal a státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou pro případné podání odvolání.
Podle znalců muž trpí duševní poruchou, kterou nelze léčit, jen tlumit medikamenty. Šance na resocializaci obžalovaného je velmi nízká a podle odborníků také hrozí, že muž svoje násilné jednání zopakuje.
Podle spisu prožili oba jeho synové pravé peklo. Jejich dnes dvaatřicetiletý otec, několikrát trestaný recidivista, chlapce podle žalobce Jiřího Komorouse opakovaně bil několik let.
Když mám záchvat, nevím, co dělám, hájil se muž
Na staršího chlapce zaútočil v době, kdy mu bylo půl roku, uvádí spis. Podle vyšetřovatelů vzal dítě do náruče a udeřil jej hlavou o konferenční stolek. Pak nemluvně hodil na zem. "Chlapec utrpěl zlomeninu lebeční klenby a nitrokloubní zlomeninu kosti stehenní a skončil v nemocnici," uvedl Komorous.
Tím ale podle jeho slov bití neskončilo, muž chlapce týral dál a stejný osud čekal i jeho o rok mladšího bratra. "Syny bil otevřenou dlaní, pěstí i vařečkou a kopal do nich," popsal Komorous.
Nůž, kterým obžalovaný podle spisu bodl jednoho ze svých synů.
Starší z chlapců měl opakovaně zlomeniny, tržné rány a pohmožděniny. Podle spisu ho otec dokonce jednou bodl nožem do zad. To vše se dělo až do loňského roku. Obžalovaný, který je v invalidním důchodu, u soudu nevypovídal.
Podle toho, co uvedl při výslechu na policii, si ale nepamatuje, že by půlročním miminem udeřil o stůl v obývacím pokoji, když brečelo a nechtělo spát. Připustil, že nožem staršího ze synů škrábl na zádech, ale prý jen špičkou a omylem. Odmítl, že by ho nožem bodl do zad.
Hájil se mimo jiné tím, že když dostane záchvat, prý několik minut vůbec neví, co dělá. Proto si nepamatuje, že by surově syna zbil a kopal do něj. Navíc nesnáší, když děti křičí, dělají nepořádek. Rozčílilo ho, když se syn počůral.
Soud přihlédl i k verdiktu v kauze dívky otrávené fridexem
"Jak vychovával otec mě, tak vychovávám děti i já. Jinak to neumím. Neumím vychovávat děti a dávat jim lásku. Otec si se mnou nikdy nehrál. Když měl vztek, mlátil nás. Chci být jiný, lepší než on, ale neumím to," řekl v přípravném řízení obžalovaný (více o případu čtěte zde).
Obžalovanému hrozil až výjimečný trest. Přestože pro jeho udělení byly splněny všechny zákonné podmínky, plzeňský soud tak neučinil.
"Řídili jsme se rozhodnutím Ústavního soudu ČR v kauze matky (z Nejdku na Karlovarsku pozn. redakce), která se pokusila otrávit svoji dceru nemrznoucí kapalinou. Ústavní soud totiž v této věci rozhodl, že v případě pokusu o vraždu výjimečný trest nelze udělit. Proto jsme vyměřili trest v rozmezí 12 až 15 let a nařídili zabezpečovací detenci," uvedl v odůvodnění rozsudku předseda senátu Krajského soudu v Plzni Jan Špeta (více o případu matky, která chtěla dceru otrávit fridexem, čtěte zde).
