Za dobu své existence nastřádal desítky přispěvatelů, kteří ve svém volném čase skládají dohromady, mnohdy díky posledním žijícím pamětníkům, historii zaniklých obcí, kdysi vyhlášených továren.
Krom toho ukazují zajímavosti zdejší přírody, vyrážejí na současné společenské, kulturní, sportovní akce a mapují novinky horských měst a vesnic. Jedním ze zakladatelů a vydavatelů měsíčníku je Jiří Kupilík, krušnohorský patriot, žijící v Horní Blatné. Historii hor považuje za úžasnou záležitost a místo za unikát, který kdysi neměl v Evropě žádného srovnání.
Krušnohorský Luft
|
"V Krušných horách žila spousta lidí zejména německé národnosti. Za ta staletí si zde vytvořili svébytnou komunitu, která žila svůj život, měla svoji kulturu, muzikanty, písničkáře, malíře a podobně. Narušila ji až druhá světová válka a odsun obyvatelstva. To kontinuitu zcela zlikvidovalo," říká.
Po odsunu Němců zbylo na české straně Krušných hor jen málo původního obyvatelstva, a to už nebylo schopné dřívější tradice udržet.
Prázdná místa po starousedlících začali zaplňovat noví lidé, včetně takových, kteří nepatřili zrovna mezi elitu národa.
"V Krušných horách se vytvořila nová komunita. Ačkoli je to už přes šedesát let, stále to ještě není společenství se vším všudy a nedá se o něm mluvit jako o společenství starousedlíků, kteří si tu už vybudovali svou novou svébytnou kulturu," myslí si.
Nadějí je i Montanregion Erzgebirge
Jiří Kupilík, jeho známí a přátelé však nechtěli jen přihlížet tomu, jak se v Krušných horách nová komunita tvoří. A tak se rozhodli, že se na ní sami začnou vydáváním časopisu podílet. Našli české i německé přispěvatele, vypracovali systém distribuce a časopis Krušnohorský Luft pravidelně vychází a funguje.
"Kromě toho, že máme saské spolupracovníky, časopis posíláme i do školy, kde se naši sousedé učí česky," říká vydavatel.
O Krušných horách píšou ve zvláštní éře. Jiří Kupilík poukazuje na to, že v kraji přestává hrát hlavní roli těžký průmysl a energetika, které byly po léta zásadním odvětvím a doba drobné výroby, tak charakteristické pro Krušnohoří, je nenávratně pryč.
Před oblastí se otevírá zcela nová kapitola, a tou je cestovní ruch. Slávu by jim mohl vrátit i Montanregion Erzgebirge, tedy hornické památky z obou stran hor, které míří k zápisu do UNESCO.
"Krušné hory bývaly opomíjené a jejich přírodu, životní prostředí přes dvacet let likvidovaly emise. Po roce 1989 došlo k obrovské změně a nyní patří mezi jedny z nejčistších u nás. A vidí to nejen místní obyvatelé, ale všichni, kdo se k nám přijedou podívat," těší Jiřího Kupilíka.
