Karlovarák zachránil slavnou restauraci, kde hostili Baťu i Goetha

Rakouská císařovna Sissi, Tomáš Baťa, Antonín Dvořák i další významní lidé navštěvovali od roku 1886 v Karlových Varech Sportpavillongebäude. V novodobé historii se Smíchovský pavilon, jak se restaurace teď jmenuje, pojí hlavně s karlovarským rodákem Martinem Šretrem. Památku totiž zachránil.

Martin Šretr odkoupil zdevastovaný Smíchovský pavilon v roce 2012 a začal s jeho obnovou. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

 Do Smíchovského pavilonu to Šretr měl co by kamenem dohodil.

"Ve Smícháči jsem si dal své první pivo a ještě předtím tam občas chodil pro tatínka se vzkazem od maminky, aby už šel konečně domů. Bydleli jsme v karlovarské čtvrti Drahovice, jen sto metrů od pavilonu," vzpomínal Martin Šretr, předseda představenstva společnosti Connexion Groupe.

V roce 2012 odkoupil zdevastovaný Smíchovský pavilon a začal s obnovou cenné památky a legendy společenského života Karlových Varů.

Po roce 1989 byla nemovitost vrácena dědicům původního majitele, bratrům Emanuelovi a Rudolfovi Šimáčkovým. Pavilon postupně chátral, měnil majitele, až byl roku 2010 uzavřen.

"O Smíchovský pavilon jsem se začal zajímat, když byl v hrozném stavu. Dal jsem si tu práci a začal objíždět čtyři restituenty z jedné rodiny, kteří spolu moc nemluvili," vylíčil Šretr.

V květnu 1945 vyrabovaly pavilon Revoluční gardy

Restituentům ukázal fotografie Smíchovského pavilonu a zeptal se jich, kdy v něm byli naposledy. Nakonec si obě strany plácly za rozumnou cenu. Rekonstrukce pak skončila loni 29. srpna slavnostním otevřením objektu.

A jeho historie je opravdu bohatá. Na jaře roku 1945 zde krátce sídlil štáb divize Rudé armády generála Vlasova, který následně přesídlil do Kyselky. Dne 20. května roku 1945 příslušníci Revolučních gard vyrabovali pavilon a odvezli si veškeré vnitřní vybavení.

Skupina nadšenců během rekonstrukce také zjistila, že v něm v roce 1898 přednášel o svých cestách po Africe český objevitel, přírodovědec a kartograf Emil Holub.

Ve Smíchovském pavilonu je po něm pojmenovaný africký salonek. Hosté v něm mimo jiné mezi loveckými trofejemi a jinými artefakty najdou břitvy, které používali účastníci druhé Holubovy expedice na africký kontinent.

Pavilon si oblíbil i vynálezce elektrické vlasové kulmy

Ve 20. a 30. letech minulého století byl pravidelným návštěvníkem pavilonu slavný karlovarský občan a vynálezce Josef Mayer.

Pozorně naslouchal nářkům místních dam a v roce 1925 vynalézá elektrickou vlasovou kulmu, která dokáže revolučním způsobem zkrátit dobu trvalé ondulace z šesti hodin na hodinu a půl.

do PC
pro iPad

Josefa Mayera připomíná ve Smíchovském pavilonu jeho salonek. Ten čeká v těchto dnech na úpravu, po které budou hosté vše vnímat jako ucelený příběh.

Na zdi se mimo jiné objeví stříbrná destička, která připomene patentování elektrické trvalé ondulace roku 1926 na patentovém úřadu v německém Darmstadtu. Své kadeřnické pomůcky vyráběl Josef Mayer ve firmě Realistic, která existuje v Karlových Varech Staré Roli již 87 let.

"Významného karlovarského vynálezce znají všude - v Japonsku, Rakousku, v Americe. Jen v Africe nic takového nepotřebují," vysvětlil Martin Šretr.

Krajský zastupitel Edmund Janisch chodí na pivo do Smíchovského pavilonu dlouhá léta, stejně jako další významní představitelé města. "Jsem rád, že Smíchovský pavilon zase žije, bez něj to bylo v Drahovicích smutné," poznamenal Janisch.

Historie Smíchovského pavilonu

• 16. - 19. století - Na středověké cestě z Karlových Varů do Ostrova stála od 16. století dřevěná krčma nazývaná Zum Teufel, kde se scházeli zemědělci z Drahowitz. V polovině 70. let 18. století ji několikrát navštívil sám Johann Wolfgang von Goethe a čerpal zde inspiraci pro ranou nepublikovanou verzi Fausta, tzv. Urfaust. V roce 1847 vyhořela a její přesnou podobu bohužel neznáme.
• 1886 - Zahájení výstavby "Sportpavillongebäude" (dnešní Smíchovský pavilon) v Gartenstrasse in Drahowitz. Sloužil jako pivnice, jeho sál pak jako tělocvična a schůzovní a spolková místnost. Od počátku spojil svou existenci s populárním Smíchovským pivem.
• 1886 - Při zpáteční cestě z pěšího výletu na horu Tři kříže se císařovna rakouská Alžběta nazývaná Sissi se svým doprovodem krátce zastavila na sklenici vody.
• 1890 - Lázně postihla největší povodeň v historii Karlových Varů, Sportovní pavilon se díky své výhodné poloze stal dočasným sídlem městské rady, jež odsud koordinovala záchranné práce, a útočištěm pro několik desítek evakuovaných občanů.
• 1898 - Slovutný český objevitel, přírodozpytec a kartograf Dr. Emil Holub navštívil Sportpavillon dokonce dvakrát a pokaždé zde přednášel o svých cestách do nitra Afriky.
• 1937 - Tomáš Baťa zde při vycházce na Drahovický hřbitov vypil jedno velké pivo a snědl jeden tvarůžek.
• 1935 - 1938 - Konaly se zde schůze sociálních demokratů z Drahowitz pod vedením Josefa Heitlera a Wilhelma Dutze. Při opakovaných pěstních potyčkách demokratů s místními fašisty byl vnitřek hostince vážně poškozen a v průběhu války kvůli nedostatku piva uzavřen.
• 1945 - Na jaře zde krátce sídlil štáb divize Rudé armády generála Vlasova, který se následně přesunul do Kyselky. Dne 20. května 1945 příslušníci Revolučních gard vyrabovali pavilon a odvezli si všechno vnitřní vybavení. Po roce 1945 pavilon znovu rozbíhal svoji činnost, ale v roce 1950 byl znárodněn.
• 1960 - Znovuotevření a přejmenování restaurace na Smíchovský pavilon, která nově spadala pod národní podnik Hotely a restaurace K. Vary.
• 60. léta - Během filmového festivalu se pavilon stal jedním ze společenských center, navštívili jej Jan Werich, Miroslav Horníček, Josef Bek, Karel Effa, ale i Pierre Brice.
• 70. - 80. léta - Restaurace byla oblíbeným místem setkávání široké skupiny karlovarských a zejména drahovických občanů, intelektuálů a místních umělců v čele se sochařem Karlem Kunešem.
• 1989 - V porevolučních letech byla nemovitost vrácena dědicům původního majitele, bratrům Emanuelovi a Rudolfovi Šimáčkovým, několikrát změnila provozovatele, pavilon postupně upadal, až byl uzavřen docela, což mělo devastující účinek na společenský život v Karlových Varech.