Skalenští hasiči měli napilno. Do největšího hasičského muzea v kraji, které sídlí na hradě Vildštejn ve Skalné, dorazily nové exponáty.
Stařičkým stříkačkám na vozech i takzvaným berlovkám z 19. století, které patří mezi jednoduché ruční stříkačky, bylo nutné najít mezi ostatními exponáty důstojné místo. Nové přírůstky návštěvníci poprvé uvidí při slavnostním zahájení letošní sezony 1. dubna.
„Jednu ze stříkaček jsme přivezli až od Prahy. Je unikátní v tom, že k ní jsou i originální doklady o koupi. Víme, že byla pořízena v září 1899. Částku 580 zlatých korun tehdejší kupci složili hotově,“ ukazuje pyšně dokumenty k novému přírůstku jednatel Sboru dobrovolných hasičů ve Skalné Roman Melničuk.
Nová technika však není jedinou novinkou nastávající sezony. Muzeum, které ve druhém patře skalenského hradu zabírá přibližně pět stovek metrů čtverečních, se rozšíří o další místnost. Tu hasiči plánují zasvětit současnosti hasičství ve Skalné.
„Už jsme koupili police a vitríny. Svoje místo tu najdou poháry a diplomy z hasičského sportu. Ale také informace o naší práci. Lidé, kteří sem přijdou, si udělají představu, co práce hasiče vlastně znamená,“ vysvětluje Melničuk.
Muzeum se může pochlubit i unikátem, kterým jsou hasičské saně. „Stříkačka na voze? Takových máme víc. Ale na saních? Pokud vím, jsme široko daleko jediní, kteří se něčím takovým mohou pochlubit,“ říká Melničuk.
Historické exponáty oživuje ručně vyšívaný prapor tamních hasičů a zástava, která do Skalné připutovala až ze zámoří, z legendárního hasičského sboru z New Yorku. V době, kdy ji Skalenští dostali, byli jediným sborem v republice a možná i v Evropě, který něco takového získal. V rámci prohlídky hasičského muzea se návštěvníci mohou podívat i do interiérů hradu Vildštejn a hradního muzea.
Na to, kde a jak vznikl nápad udělat ve Skalné hasičské muzeum, si Roman Melničuk vzpomíná přesně. „Dobré nápady vznikají většinou v hospodě,“ směje se. „A když nám v té době nabídli v Paliči starý kočár, bylo rozhodnuto.“
Začalo shánění exponátů. Hasiči i jejich známí prolézali půdy, kůlny a stodoly nejen na Chebsku, ale v celém okolí.
„Spoustu věcí jsme zachránili ze šrotu. Sami bychom to ale nezvládli. Obrovský dík patří tehdejšímu starostovi, Radomilu Goldovi. Ten pomohl s administrativou a získáním dotace. Pomocnou ruku podal i majitel hradu, Miroslav Pumr. Ten nám nabídl prostory, kde nyní muzeum sídlí, a dal je kompletně do pořádku,“ vzpomíná jednatel. U dalšího exponátu připomíná, že hasiči ve Skalné působí už bezmála 150 let.
Během své historie zažila Skalná spoustu požárů a jiných pohrom. „Nejničivější požár, který vypukl 6. července 1810 v půl druhé odpoledne po úderu blesku, zcela změnil celou Skalnou. Do večera lehlo popelem 95 domů, včetně kostela, fary a školy. Proto tamní tělocvičný spolek rozhodl o založení hasičské jednoty,“ vybírá Melničuk z dokumentu, který popisuje vznik tamních hasičů.
Chyběly ale peníze. Něco se vybralo mezi obyvateli, přispěla i obec. Peněz však bylo stále málo. Tehdejší starosta se proto s prosbou o pomoc obrátil až do Vídně.
Jak vyplývá z dobových dokumentů, Skalenští se pomoci dočkali. V odpovědi na dopis starosty se píše: „Jeho c. a k. apoštolské veličenstvo ráčilo nejmilostivěji poskytnout tělocvičnému spolku za účelem založení hasičské jednoty podporu ve výši 200 zlatých z nejvyšších soukromých prostředků.“ Ve Skalné je tak co připomínat.
