Kraj se snaží najít rodiny pro opuštěné děti. Chybí však pěstouni

Vzít si dítě do pěstounské péče je závazek, na který si troufne jen málokdo. Tomu odpovídá fakt, že je pěstounů v Karlovarském kraji permanentní nedostatek. V současné době je v regionu 350 pěstounských rodin.

Pavlína Sommerová, garantka kampaně Právo na dětství, a Petr Najman z Centra pro dítě a rodinu Valika. | foto: Petr Kozohorský, 5plus2.cz

„Valnou většinu z nich, 80 procent, tvoří takzvaná příbuzenská pěstounská péče,“ uvedla Jana Pavlíková, mluvčí krajského úřadu.

Podle Petra Najmana z Centra pro dítě a rodinu Valika je ovšem zapotřebí více takzvaných plnohodnotných, tedy úřady zprostředkovaných pěstounů. A právě těch je nedostatek.

Přinést na veřejnost víc informací o pěstounské péči chtějí organizátoři výstavy nazvané I já chci mít vzpomínky na dětství, která v pondělí vyvrcholila v obchodním centru Fontána.

„Je to součást kampaně Právo na dětství,“ uvedla Pavlína Sommerová, garant kampaně a zástupce realizátora. „Stát se pěstounem rozhodně není jednorázové rozhodnutí. Nemůžeme očekávat, že si někdo prohlédne výstavu a hned na místě se rozhodne, že se stane pěstounem. To může trvat i několik let,“ konstatoval Petr Najman.

Ale i když se někdo rozhodne, že se zapojí do pěstounského programu, nemá ještě zdaleka vyhráno. Čeká jej totiž třičtvrtěroční až roční kolotoč nejrůznějších školení, psychologických vyšetření i osobních pohovorů se sociálními pracovníky. Teprve pokud obstojí, může o sobě říct: „Jsem pěstoun.“

Pěstounů přibývá, ale jen těch krátkodobých

Zájem o pěstounskou péči podle Jany Pavlíkové roste. Ale spíše o krátkodobou, kdy má člověk dítě v péči rok, během něhož se pro něj hledá stabilní zázemí. „To se týká hlavně miminek,“ upřesnil Petr Najman. Poptávka je podle jeho slov ale hlavně po dlouhodobých pěstounech.

Odpovědět na otázku, kolik by jich v Karlovarském kraji mělo být, není podle Najmana jednoduché. „Kraj chystá analýzu potřeby pěstounské péče. Ta se odvíjí od počtu dětí v ústavech. V regionu je jich v současné době kolem dvou set,“ naznačil.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

To, že se dítě dostane do pěstounské péče, ovšem neznamená, že ztratí kontakt se svými biologickými rodiči. „To je hlavní rozdíl mezi pěstounskou péčí a osvojením. Pěstoun je povinen kontakt s biologickými rodiči zprostředkovat,“ vysvětlil Najman.

Pěstounská péče je státem podporovaná, to znamená, že člověk, který se k ní uváže, dostává od státu peníze. „U krátkodobé pěstounské péče je to 20 tisíc hrubého měsíčně, ať má pěstoun dítě, nebo ne. Musí být ale připraven kdykoliv vzít dítě do péče,“ řekl Petr Najman.

U dlouhodobé péče dostává pěstoun od státu osm tisíc korun hrubého měsíčně. Další peníze mu pak přijdou na úhradu potřeb dítěte. Podle jeho věku je to 4 500 až 6 600 korun měsíčně. A při převzetí dítěte pak navíc dostane jednorázově osm až deset tisíc korun. Opět záleží na věku dítěte.

„Kdo by měl o tuto problematiku zájem, může kontaktovat pracovníky úřadů s rozšířenou působností nebo přímo odbor sociálních věcí krajského úřadu,“ dodala jeho mluvčí Jana Pavlíková.

Ideál neexistuje. Napoví kritéria pro zájemce

Jak by měl vypadat ideální pěstoun? Recept podle Petra Najmana z Centra pro dítě a rodinu Valika neexistuje. Přesto však by měl splňovat některá kritéria.

Jaká?
Především by měl být mentálně zralý se stabilním zázemím.

Musí žadatel vždy žít v sezdaném páru?
Nemusí. Žádost o zařazení do pěstounského programu může dát i takzvaný samožadatel. Musí ale být připravený na to, že bude na výchovu dítěte sám.

A jak je to s dětmi? Myslím s vlastními dětmi žadatelů. Jsou na překážku?
To určitě ne. Ale měly by být už odrostlejší.

Existuje nějaká věková hranice?
Ne. Ale člověk by měl být v dobrém zdravotním stavu. Když například přijde šedesátiletá žena, řeknu jí, že nejspíš vzhledem k věku není ideálním kandidátem. Ale to neznamená, že nemůže žádost podat.

Jak velkou roli hraje vzdělání?
Není důležité. Stejně tak jako to, jestli žadatel bydlí v rodinném domě či v panelákovém bytě.