Je to jako skok v čase. Zatímco dnes pacienti chebské onkologie čekají na ošetření v podzemní průchozí chodbě pavilonu C, koncem letošního roku se jakoby mávnutím kouzelného proutku přenesou do jedenadvacátého století.
V prostorné čekárně je denní světlo, nechybí šatny, moderní toalety. V tu dobu také skončí testování nového lineárního urychlovače a zařízení pro ozařování nádorů začne sloužit lidem, u kterých lékaři diagnostikovali některou z forem rakoviny.
Přitom nechybělo málo a onkologie by v Chebu musela skončit. Lidé by byli nuceni za léčbou dojíždět do sousedních krajů.
„Bez obnovy přístrojového vybavení by v prosinci skončila smlouva s pojišťovnou a my už bychom nemohli pokračovat dál,“ potvrdil primář chebské onkologie Pavel Krištof.
Díky novému přístroji, kterému nechybí ani odpovídající zázemí, však onkologie v Chebu opět zvedá hlavu. Sloužit by měla pacientům celého kraje. Nový přístroj by měl i zkrátit dobu, po kterou musí lidé na ošetření čekat.
„Nový přístroj umožňuje daleko přesnější ozáření, kontrolu pacienta v průběhu výkonu, fixaci pacienta, aby nedošlo k samovolnému pohybu, i modulovaný svazek. Výhodou je, že dokážeme přesně určit, které struktury chceme ozářit víc, nebo naopak, které chceme ochránit,“ vysvětlil primář Krištof s tím, že léčba je tak mnohem šetrnější.
V současné době se v Chebu léčí ozařováním přibližně 650 pacientů ročně. Podle primáře se však dá každý rok očekávat nárůst mezi 4 až 7 procenty. „To je celosvětový trend a v České republice se ho držíme,“ dodal lékař.
Podle hejtmana Karlovarského kraje Martina Havla stál špičkový přístroj pro ozařování nádorů 98 milionů korun. Dalších 37 milionů spolkla stavba nového betonového krytu, v němž je přístroj umístěn.
Karlovarskému kraji, který je vlastníkem chebské nemocnice, se na oba projekty podařilo získat dotace z Regionálního operačního programu Severozápad ve výši 85 procent nákladů.
