„Studie už je projednána s památkáři,“ potvrdil starosta Chebu Petr Navrátil. „To je pro projekt velmi podstatné. Nyní by měl přijít na řadu archeologický a stavebně historický průzkum území. Začneme také s hledáním vhodného dotačního titulu. Odhad nákladů je totiž přes 100 milionů korun. Takže je jasné, že bez dotace to nepůjde,“ doplnil starosta Navrátil.
Unikátní přístavba by vyřešila problém historické knihovny, která je sice nádhernou historickou stavbou, současným potřebám však už zdaleka nestačí. Navíc jí chybí bezbariérový přístup.
A právě nápad architektů z atelieru „A69 - architekti“ skrýt novou knihovnu pod zem, aby nerušila pohled na městské hradby, by mohl celou instituci posunout do jednadvacátého století.
Plán předpokládá přistavět dvoupodlažní objekt ke zdi sousedící s chodníkem. Střecha nového domu by chodník rozšířila a vytvořila široký bulvár. Pro lidi z ulice by se tak stavba, skrytá pod úrovní terénu, stala „neviditelnou“.
Prozrazovala by ji pouze čelní prosklená stěna. Ta by však byla zřetelná pouze z prostoru hradebního příkopu. Vedle přístavby by navíc vznikla venkovní scéna, která by sloužila třeba jako letní kino. Nový dům by se stal součásti celkové obnovy území hradebního příkopu mezi současnou budovou knihovny a divadelním klubem.
„Mým snem je nabídnout veřejnosti knihovnu, kde budou všechna oddělení propojena dohromady, což dnes nemáme. Lidé by se tu mohli setkávat třeba nad šálkem dobré kávy. Než si děti vyberou knížku, maminky si prolistují časopisy a tatínkové se začtou do detektivky nebo do publikací pro kutily,“ popsala své představy ředitelka knihovny Martina Kuželová.
Budovu městské knihovny Chebští slavnostně otevřeli v únoru 1911. Nesla název Kreuzingerova, protože byla postavena z peněz, které k tomu účelu věnoval významný chebský měšťan Dominik Kreuzinger.
Na základě projektu teplického architekta Maxe Loose postavil stavitel Franz Kraus z Chebu výstavní secesní budovu, která se stala chloubou města. Byla zde půjčovna, čítárna i velký sál.
Honosná knihovna na roku ulic Obrněné brigády a Hradební byla v roce 2010 vyhlášena kulturní památkou. Svému účelu slouží dodnes. Jedná se tak o nejdéle fungující knihovnu v celém Karlovarském kraji.
