Na přípravě se podílí i Muzeum svobodného zednářství při Velké Lóži České republiky.
„Cílem výstavy je představit návštěvníkům, jak vypadala tato řadou mýtů opředená organizace v letech dávno minulých, ale i to, jakým způsobem funguje v současné době. Expozice nabídne hned několik obřadních předmětů svobodných zednářů, které sloužily v minulosti a jsou navíc používány zednáři stejným způsobem i v dnešních dnech,“ uvádí Jaromír Bartoš, ředitel Městského muzea Mariánské Lázně.
„Součástí výstavy je i symbolická instalace zednářského chrámu, se všemi prvky, které k tomu patří. Se šachovnicovým kobercem, třemi malými a velkými světly i se dvěma sloupy, které podle Bible stály před vchodem do Šalamounova chrámu a stojí také u vchodu do zednářské lóže,“ dodává Bartoš.
Mariánské Lázně byly vždy v čele
Výstava reaguje na skutečnost, že jedna z prvorepublikových zednářských lóží, nazvaná Goethe v údolí míru, byla založena právě v Mariánských Lázních.
Zachycuje tak historii mariánskolázeňských zednářů v období první republiky, ukončení činnosti lóže před obsazením republiky nacisty v roce 1938 i její obnovení v roce 2002.
Expozice připomene také významné hosty z řad svobodných zednářů, kteří navštívili Mariánské Lázně, nebo osobnost J. W. Goetha jako zednáře a jeho kontakty s českými učenci.
Výstava zahájí v sobotu ve 14 hodin. Součástí bude i krátká přednáška o historii zednářů, kterou přednese bývalý kastelán zámku Kynžvart Miloš Říha. Pro zájemce, kteří se budou chtít o zednářství dozvědět víc, než nabídne výstava, vydává muzeum stejnojmenný katalog.
Z historie zednářství
Nejstarší přímé doklady existence svobodných zednářů pocházejí už ze 14. století, ale zednářské tradice se v legendách odkazují na stavitele Prvního chrámu krále Šalamouna v Jeruzalémě z 10. století před Kristem, na odkaz rytířského řádů templářů, zrušeného v roce 1307, na stavební hutě stavitelů středověkých katedrál a na filozofické základy renesance a humanismu.
Teprve v roce 1717 se čtyři londýnské lóže spojily do první velké lóže v čele s velmistrem a od té doby se také odvíjí moderní historie zednářských lóži na celém světě.
„Podrobně jsem se zabýval historií svobodných zednářů v našem regionu a především v Mariánských Lázních, kde byla zednářská lóže založena v neděli 17. května 1925. Hned od svého založení lóže rozvíjela svou práci v bratrské harmonii Němců a Židů, v kontaktech a pravidelných setkáních s českými svobodnými zednáři. Více než třetinu členů mariánskolázeňské lóže tehdy tvořili lidé izraelského vyznání, tedy židovského původu, téměř dvě třetiny pak čeští Němci, křesťané,“ vypráví Miloš Říha a doplňuje, že v době vzrůstajícího nebezpečí nacionalismu a fašismu se čeká i německá velkolóže dohodly, že „nebudou přijímati ani ve svých řadách trpěti člena takových organizací, které pro soužití lidí a národů neuznávají zásad rovnosti, volnosti a bratrství, nýbrž chtějí je říditi násilím neb utlačováním jednotlivců, tříd, ras neb národů“.
Rok 1933 a nástup Adolfa Hitlera k moci v sousedním Německu však znamenal konec všech nadějí. „Dramatické události se odehrály přímo v domě tehdejšího Mistra lóže, v mariánskolázeňské vile Edelweiss. Koncem srpna 1933 ukončily život německého filosofa a antifašisty, profesora Theodora Lessinga dva výstřely,“ dodává Říha.
