„Znamenalo by to, že se určitě nepokryjí služby na všech odděleních,“ uvedl Josef März.
Od začátku roku funguje v kraji Iniciativa sester, která si stěžuje na situaci v krajském zdravotnictví. Jak ji vnímáte vy?
Sesterská situace je určitě závažná a snažíme se ji řešit. Nedostatek středního zdravotnického personálu nás velmi trápí a omezuje v některých činnostech. Zatím jsme nebyli nuceni dlouhodobě uzavřít celá oddělení, ale je nutné pružně reagovat na nedostatek v rámci omezování počtu lůžek. Co se týče Iniciativy sester, je to sdružení, které přišlo s nějakými požadavky, jež by měly pomoci s kritickým nedostatkem personálu. S jejími reprezentantkami se snažíme mluvit, nicméně především mzdové požadavky jsou při současných úhradách za péči mimo možnosti KKN, a proto je komunikace směřována i k vedení Karlovarského kraje.
Josef März
|
A co nedávné uzavření infekčního oddělení pro nedostatek sester?
Infekci jsme museli uzavřít, protože tam došlo k několika náhlým pracovním neschopnostem. Nyní se díky výpomoci z některých jiných oddělení, ale i z dalších zařízení v regionu podařilo služby poskládat tak, že infekční oddělení od 1. června opět funguje, i když v omezeném počtu lůžek.
Před několika dny se otevřelo zrekonstruované kardiologické oddělení, kde je nyní k dispozici 21 lůžek, personál ale zvládne pečovat jen o patnáct.
Práce byly směřovány tak, aby to kapacita umožňovala. Musíme být připraveni a pracovat na obou věcech současně. V rámci koncepce se na to musíme připravovat po všech stránkách.
Kolik tedy v současné době chybí v chebské a karlovarské krajské nemocnici sester?
Dohromady je to v obou nemocnicích až 150 sester. Záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na celou věc díváme. Pokud bychom chtěli naplnit minimální požadavky pojišťoven, tak se bavíme o stovce sester. Optimální stav, aby byla práce odváděna i s komfortem pro personál, je 150 sester.
Karlovarský kraj už část požadavků Iniciativy sester splnil. Přesto stále není konec vyjednávání. Jak se na to díváte vy?
Já nechci určovat to, co by Iniciativa sester měla nebo neměla. Je to jejich svobodné rozhodnutí. Z mého pohledu je třeba přiznat, že Karlovarský kraj v čele s hejtmankou v tuto chvíli dal čistě jen do mezd, nestandardně oproti jiným regionům, 20 milionů korun pro tento rok. Zároveň se vedení kraje rozhodlo nastavit státní mzdovou tabulku od Nového roku. To jsou podle mého názoru vstřícná opatření, a my bychom si měli sednout za jednací stůl a místo lpění na opačných názorech se snažit společným dialogem dojít k řešení, například harmonogramu směřujícímu k naplnění již přislíbeného.
Státní tabulky znamenají zvýšení mezd. Kde se na to vezmou finance?
Znamená to navýšení potřebných prostředků do mezd. Nemocnice v tuto chvíli, jak je nastavená úhradová vyhláška a platby, nemá peníze. Je společným zájmem nemocnice a kraje samozřejmě snažit se získat tuto částku z úhrad za péči. Předpokládám, že pokud se to nepovede v plné míře, tak bude kraj připraven na to nějak reagovat.
Iniciativa sester naznačila, že pokud by se situace nezlepšila, odmítnou sloužit přesčasy. Co by to pro nemocnici znamenalo?
Pokud sestřičky odmítnou pracovat přesčasy, dají výpověď z dohody o přesčasové práci. Znamenalo by to, že se určitě nepokryjí služby na všech odděleních a budeme muset pracovat na krizovém režimu fungování nemocnice, což by znamenalo uzavření částí oddělení, omezení plánované péče a snahu o koncentraci personálu tam, kde jsou klíčové služby. Jednalo by se především o akutní provozy.
Sester je všude málo. I proto už několik let cílíte na nový personál za hranicemi. Daří se?
Stále míříme především na Slovensko, ať už reklamou, nebo nabídkou stáží, praxí a brigád. Hodně se snažíme o blízkou spolupráci se zdravotními školami, kdy nějaký efekt očekáváme sice postupně v delším časovém horizontu, ale dlouhodobě udržitelný. Studenti ze Slovenska k nám pravidelně jezdí na stáže a brigády, proto doufáme, že je zaujmeme tak, aby se jednou vrátili a nastoupili k nám.
Nábor ale uskutečňujete i mimo Česko a Slovensko...
Spolupracujeme s různými personálními agenturami ve snaze o nábor i jiných národností. I když tam je situace vždy komplikovanější, myslím tím především problémy s vízy, řečí nebo nekompatibilitou zdravotního vzdělání. A i tam je to běh na dlouhou trať.
Jednou z cest z nedostatku sester by měl být i vznik postu náboráře sester či otevření více tříd na zdravotních školách v kraji. Je to řešení?
S pracovníkem, který se bude zabývat jen sestrami, a to nejen náborem, ale i péčí o ně, počítáme delší dobu, teď se jen snažíme dobře vybrat. Je to jedno z opatření, jež jsme sami navrhovali. Snažíme se ho zrealizovat.
A co se týče otevření více tříd?
Určitě by to mělo pozitivní vliv, jen je třeba, aby o to měli budoucí zdravotníci zájem.
Do budoucna se počítá s přemístěním zdravotní školy přímo do areálu karlovarské nemocnice. I to by mohlo podle vás zvednout zájem?
Z mého pohledu je těch aspektů, jak zvýšit produkci střední školy v rámci kvalitních studentů, několik. Musíme se snažit o atraktivitu budovy, prostor či moderní pomůcky pro výuku. Samotné umístění do areálu nemocnice a splnění zmíněných bodů by mělo určitě pozitivní vliv na zájem studentů. Vše by bylo provázané. Navíc v celé republice je tlak na zvýšení mezd pro zdravotníky, do budoucna se tak bude jednat o zajímavé povolání u stabilního zaměstnavatele.
Když pomineme sestry, jak je to s lékaři. Chybí vám?
Lékařů není nikdy dost stejně jako sestřiček, ale máme jen několik oddělení, kde je jich nyní zásadní nedostatek. Jinak se nám povedlo, především v Karlových Varech, méně už v Chebu, poměrně slušně doplnit počty lékařů s tím, že celá řada z nich jsou mladí. Sice bude chvíli trvat, než dorostou, ale věřím v jejich kvalitu i zájem. Snažíme se nebrat každého.
Podle posledních informací je nemocnice tento rok v minusu padesáti milionů korun. Podaří se ztrátu do konce roku snížit?
V zásadě se to moc nezmění, pokud nedojde ke změně v rámci úhrad od zdravotních pojišťoven. Těch vnitřních zdrojů nemocnice v rámci úspor je málo, může se to pohybovat v řádu maximálně jednotek milionů.
