Kdyby nebylo koronaviru, připravoval by se lázeňský trojúhelník hlavně na zápis do UNESCO a novou sezonu. Teď ale tři významné lázně v Karlovarském kraji řeší propady v rozpočtech. Například Karlovy Vary podle primátorky Andrey Pfeffer Ferklové přijdou o peníze hned z několika sektorů.
„Půjde o peníze na místních poplatcích, správních poplatcích a sdílených daňových příjmech, tedy z příjmu fyzických osob, DPH, z příjmu právnických osob a OSVČ,“ vyjmenovala primátorka. Místní poplatky podle ní tvoří tři miliony korun měsíčně, ty správní pak 1,5 milionu korun měsíčně.
„U daně z příjmu fyzických osob a DPH, uvažujeme-li o propadu do deseti procent, se jedná zhruba o 50 milionů korun,“ vyčíslila Andrea Pfeffer Ferklová.
Důsledky propadu daně z příjmu právnických osob a živnostníků se podle ní v Karlových Varech projeví až příští rok a budou se pohybovat v řádech desítek milionů korun. Pokud by se opakovala situace z roku 2009, kdy trhy sužovala globální ekonomická krize, mohlo by se jednat o 50 až 60 milionů korun.
„Jestliže dojde k razantnímu poklesu sdílených daní, bude návrat na jejich původní výši trvat velmi pravděpodobně více let,“ doplnila Andrea Pfeffer Ferklová. Při negativní prognóze budou podle primátorky nutná úsporná opatření. Ta by spočívala v odkladu některých plateb.
Ztrátu ovlivní doba nouzového stavu
Stejné potíže jako Karlovy Vary řeší i Mariánské Lázně. Starosta Martin Kalina upozornil, že to ani nemůže být jinak, vzhledem k tomu, že je většina tamních hotelů zavřených. Očekává, že ty zbylé ukončí provoz do konce příštího týdne.
„Roční výběr z ubytovacího poplatku máme kolem 20 milionů. Letos jsme ale počítali s navýšením kolem 30 milionů, protože padla věková hranice, že nad 70 let se vybírat nesmí. A to klientela tvoří v Mariánských Lázních skoro polovinu příjmů,“ uvedl.
Jak velký propad město na všech poplatcích či daních zaznamená, je podle Martina Kaliny těžké predikovat. Nikdo totiž neví, kdy opatření kvůli koronaviru skončí. Vedení radnice také jednalo o úsporných opatřeních, zatím však nemá detailní scénáře. Už nyní ale Mariánské Lázně ulevily nájemcům v městských nebytových prostorách. A to devadesát procent částky po dobu pěti měsíců.
„Ti lidé mají objektivně zavřeno, nemají z čeho platit nájem. Sedřít je z kůže, donutit je obchody položit a pak do nich hledat nové nájemce, by bylo čiré zoufalství,“ řekl Martin Kalina. Jen tento krok odhadl na něco málo přes 6 milionů korun propadu příjmů.
V lázeňském městě se zastavil život
Ve Františkových Lázních v současné době funguje ze 35 hotelů posledních pět. Ty podle starosty Jana Kuchaře zavřou nejpozději do 12. dubna. Stejně jako v Mariánských Lázních už tam nefungují obchody. „Oddalujeme nájemné a budeme řešit, jestli jej odpustíme,“ uvedl Jan Kuchař.
Předpokládá, že město přijde na všech poplatcích a daních zhruba o 15 až 20 procent rozpočtu. Zdejší lázeňský trojúhelník je součástí jedenáctky evropských měst, o jejichž zápisu do UNESCO měl v červenci rozhodovat Výbor světového dědictví na zasedání v Číně.
Martin Kalina i Jan Kuchař mají zatím neoficiální informace, podle kterých se změní jak místo, tak termín zasedání. Zatím jde o říjen či listopad. Podle Jana Kuchaře je ale možné, že se jednání letos vůbec neuskuteční. Záležet bude na tom, jak se situace ohledně koronaviru vyvine.
Krizi bude brzy čelit i průmysl
Na krizi se už připravují i průmyslové podniky. Podle místopředsedy představenstva krajské hospodářské komory Tomáše Musila a zároveň ředitele strojírenské společnosti EPT lze očekávat, že zastavení výroby, k němuž přistoupily například Škoda či BMW, se v kraji projeví. A možná už brzy.
„Obávám se, že se to promítne v zakázkových odvolávkách možná už tento týden. Zatím ještě vyrábíme. Nicméně, jak zavírají zákazníci a mizí odbytiště, tak to na nás může dopadnout velmi rychle. Už nyní proto chystáme opatření, aby nás náhlý konec zakázek nepřekvapil. Pozitivně v této souvislosti vnímám plán, kdy vláda chce poprvé v historii hradit část mezd, aby nedošlo k masivnímu propouštění. Uvidíme, jak se všechna ta opatření pro živnostníky i velké podniky v praxi osvědčí,“ uvedl Musil.
Podle jeho slov na situaci reaguje hospodářská komora. Ta chce firmám co nejrychleji zprostředkovat informace. „Snažíme se podnikatelům dělat jakýsi servis a přenášet jim informace z vlády. Aby věděli, na co mají nárok, jak postupovat, čeho využívat. To je v tuto chvíli asi jedna z největších rolí hospodářské komory,“ řekl Musil.
Komora chce podle něj také prostřednictvím dotazníku oslovit podnikatele v regionu. „Rádi bychom se dozvěděli, co je pro ně v této době nejdůležitější. Chceme znát náladu a dopady těch centrálních opatření a také bychom rádi přímo z terénu získali náměty, co by podnikatelům pomohlo a co bychom měli řešit v nejbližší budoucnosti,“ vysvětlil.
Tomáš Musil míní, že na rozdíl od hospodářské krize, která sevřela region před přibližně deseti lety, je stávající situace kombinací krize zdravotní a ekonomické. Velmi jej překvapila soudržnost lidí a vzájemná empatie. To, jak se lidé dokázali semknout.
„Pro všechny je to něco úplně nového, proto jsme se nemohli nijak připravit. Očekávám, že po službách nyní dojde k poklesu ve zpracovatelském průmyslu. Otázkou je, kdy přesně ten pokles přijde a jak bude hluboký. A také, zda se po skončení krize odbyt znovu zvýší na původní úroveň. To ale ukáže teprve čas,“ dodal Tomáš Musil.
