Je to svým způsobem náhoda. Tak vidí archeologové loketského Národního památkového ústavu (NPÚ) objev dělové koule z období třicetileté války v centru města, který učinil počátkem července spolupracovník NPÚ Martin Slanec. Poučeně nález nevyzvedával ze země a vše ohlásil.
V ten samý den provedl archeolog NPÚ Filip Prekop odborné začištění místa nálezu, vyzvednutí a revizní detektorový průzkum i ohledání situace po vyzvednutí.
„Koule nyní čeká v suchu na svou konzervaci. Zvážili jsme ji, změřili, a tak zjistili ráži a druh děla, ke kterému patří. Jedná se o téměř osm kilogramů těžký projektil, který odpovídá takzvanému půlkartounu, což je označení jedné kategorie ze skupiny děl středních ráží. Jedná se o typické polní dělo s univerzálním bojovým použitím, jak proti živému cíli, tak pro skupinové ostřelování pevných opěrných bodů, tedy různých staveb nebo pevností,“ vysvětlil archeolog.
Město bylo dvakrát dobyto
Kouli lze podle něj relativně bezpečně zařadit do poloviny 17. století, konkrétně období třicetileté války. Z historických pramenů badatelé vědí, že v jarních měsících roku 1621 byl Loket úspěšně dobyt švédskými vojsky vedenými generálem Tillym, a to i s masivním použitím dělostřelby.
„Nebyla to ale jediná taková událost. Další podobná vojenská akce se odehrála v roce 1631, kdy město kapitulovalo před vojsky Albrechta z Valdštejna. V závěru tohoto vleklého válečného konfliktu v letech 1645 až 1648 bylo město obléháno ještě několikrát švédskými vojsky, i když již neúspěšně,“ přiblížil Filip Prekop.
Objevenou dělovou kouli přitom považuje za nález hodný pozornosti, neboť se projektil našel u paty hradební zdi, a to v blízkosti jediné, i když dnes už zaniklé, městské brány. Místo je navíc na dohled jedné z mála možných obléhacích pozic.
„Je pravda, že nejde o první nález svého druhu. Podobné byly v minulosti objeveny v uvozovkách skutálené pod hradem nebo při čištění řeky Ohře. Tento případ je z mé zkušenosti teprve třetí autentický. To nasvědčuje neporušenosti místa uložení, ačkoli k nějakému dodatečnému dílčímu posunu mohlo samozřejmě dojít,“ přiblížil archeolog.
Zároveň doplnil, že bezprostřední okolí Lokte, tedy středověkého správního centra regionu, je velmi bohaté na nejrůznější druhy archeologických památek. Ty se podle něj často odrážejí i v reliéfu tamní krajiny. Jde například o pozůstatky historických cest, zaniklých polí, pastvin nebo dolování.
Jak Filip Prekop podotkl, obdobné předměty související s vojenstvím pocházejí z úpatí loketského hradu, město v tomto místě loni provádělo drobné úpravy.
Jedno z děl se roztrhlo
„Mezi doposud nejzajímavější nálezy patří ty ze série výzkumů v roce 2015. Tehdy došlo opět díky vřelé spolupráci s amatérskými zájemci o historii k nálezu dvojice obléhacích pozic města ze stejného období, tedy třicetileté války, a bojiště z 15. století,“ řekl archeolog.
Obléhací místa byla podle něj v dosahu účinného dostřelu na městské opevnění a také mohli kontrolovat přístupové komunikace k městu. Bojiště z 15. století je samostatnou, do té doby neznámou lokalitou.
„Je doložené pestrým spektrem projektilů z nepalných i palných zbraní. Unikátní součásti reprezentují různě velké fragmenty jediného děla, které explodovalo, patrně ve víru oné potyčky. Pod jedním z fragmentů jsme objevili zuhelnatělou trávu, která ilustrovala značnou teplotu fragmentu v době těsně po výbuchu,“ uvedl Filip Prekop.
Archeologové díky těmto nálezům dokázali rekonstruovat situaci a směr boje. Ten se podle nich odehrával směrem od města, a nešlo tak podle nich přímo o boj o Loket, ale právě o ovládnutí uvedené strategické polohy nad ním.
„Je to tedy objev celé nové archeologické lokality s vlastními vnitřními vztahy mezi nálezy, které tak mohou vyprávět tento příběh,“ podotkl Filip Prekop. I když zvláštní výzkumy se v tomto směru nepřipravují, jsou místa průběžně kontrolována a loketský NPÚ je podle archeologa připravený zajistit případné odborné práce, pokud by taková potřeba nastala.
