Zápas, v němž svému týmu pomohl k výhře 4:0, sice nedohrál, ale za svůj výkon, ani ten zápasnický, se stydět nemusel.
„Radši bych dal gól, ale k hokeji patří i tohle,“ vypravoval o několik desítek vteřin trvající bitce v závěru zápasu.
Takže to není váš styl?
Že se budu v extralize takhle brzy prát, to jsem se svými sedmdesáti kily opravdu nepředstavoval.
Jak k tomu vůbec došlo?
Postupně. Začalo to krátce po střídání. Hned potom, co jsem skočil na led, jsem Hronka trochu dohrál a on za mnou od té chvíle jezdil, ať shodíme rukavice a rozdáme si to.
Co vy?
Nic a nečekal jsem to, že to udělá.
Kvůli bitce jste nedohrál, ale i ve vašem druhém utkání za Karlovy Vary jste vyhráli.
Navíc v Hradci a vysoko 4:0, co víc si přát?
Co bylo podle vás klíčem k vašemu úspěchu v Hradci?
Hráli jsme zodpovědně, navíc bylo super, že jsme si pomohli přesilovkami, které jsme využili. Hlavně těmi v první třetině. Šli jsme do zápasu s tím, že nechceme Hradec pouštět do šancí a myslím si, že se nám to dařilo. I ve třetí třetiny, kdy už jsme vedli o čtyři branky a věděli jsme, že se Hradec do toho pustí, protože už nemá co ztratit.