„To, jak masivně dokážeme očkovat, nezáleží jen na zdravotnictví jako takovém, ale na dodávce vakcín. A dalšího materiálu, například stříkaček,“ upozorňuje Josef März s tím, že v budoucnu se bude za lidmi vyjíždět do vesnic.
Jak se vám líbí národní očkovací strategie?
Jednotlivé kraje se k ní měly do konce minulého týdne vyjádřit. My máme připomínek několik, ta zásadní směřuje k tomu, že je potřeba rychle spustit, doladit a otestovat centrální rezervační systém.
Pravidla očkování
|
Myslíte, že bude po 15. lednu fungovat, jak slibuje ministerstvo zdravotnictví?
Věřím, že bude, ale zatím nebyl představen a je tam řada nejasností jak na straně klienta, který se bude do systému registrovat, tak poskytovatelů péče – jak budou do systému vstupovat a zadávat své kapacity časové i místní, jestli bude přidělovat termíny očkování klientům podle místa bydliště nebo podle nějakých jiných kritérií. Zároveň pozor, klienti se budou moci po 15. lednu registrovat, nikoliv objednávat. To je velký rozdíl.
Co zásadního vám ještě chybí?
Už teď je jasné, že bude zapotřebí řešit spotřební materiál, jako jsou stříkačky a jehly. Těch začíná být nedostatek i na trhu, to znamená, že si ho jen těžko objednáme my jako kraj. Nicméně centrální tým o problému ví a řeší ho.
Jak rychle se v kraji očkuje?
To záleží především na dostupnosti vakcín a jejich distribuci po republice. My očkování v tuto chvíli plánujeme podle toho, kolik máme a hlavně budeme mít k dispozici vakcín v nejbližších dnech a týdnech, rámcové počty byly zveřejněny ve státní strategii. Bereme to tak, že je to potřebná věc, která se má udělat plynule, racionálně, nikoliv jako zdroj politických tlaků a sebeprezentace. Nevidíme úplně smysl v tom vyočkovat všechno v jeden den a tvářit se jako hrdinové.
Žádné vakcíny tedy v tuto chvíli zbytečně v mrazáku neleží?
Všechno, co jsme dostali, už se vyočkovalo, i část z nové dodávky. Zájem nejen mezi zdravotníky je velký a máme připravené seznamy dalších, závoz vakcín je rozplánovaný opět na celý týden na všechna očkovací místa v kraji.
Kdy začnete vyjíždět do domovů pro seniory?
V rámci záchranné služby máme připravené mobilní týmy, momentálně ladíme s každým z pobytových zařízení v regionu, zdali se jejich lékař bude účastnit očkování nebo jestli budeme dodávat do mobilního týmu svého. Je to náročná logistika, hodně telefonování a zjišťování, ale nejsme v jakémkoliv skluzu. Také nepovažujeme za účelné chaoticky zrychlit, protože nevidíme přínos v tom, že budeme mít za tři dny naočkováno a pak budeme jen sedět a čekat na vakcínu.
Máte zmapovaný zájem o očkování mezi klienty? Stojí o něj?
Všechna pobytová zařízení sociálních služeb, to znamená včetně domovů pro seniory a léčeben dlouhodobě nemocných, byla obeslána, všichni se prostřednictvím formuláře vyjádřili a zadali své potřeby. A to jak zaměstnanci, tak ubytovaní či hospitalizovaní klienti a pacienti. V některých to může být svízelnější, protože bude třeba zapotřebí souhlas opatrovníka, my ale počítáme s tím, že i v těchto případech se budou průběžně požadavky na vakcinaci doplňovat. Nemůžeme ale začít očkovat tam, kde v těchto dnech běží nákaza, to je jasné.
Jak se k vakcíně dostane po 15. lednu osmdesátiletý senior, který žije ve vlastní domácnosti?
To je to, co zatím nevíme. Nevíme, jestli bude centrální rezervační systém skutečně k tomuto datu fungovat a jak my do něj budeme vstupovat se zadáváním jednotlivých požadavků. Tito senioři jsou první na seznamu, uděláme vše pro to, aby byli očkováni co nejdříve.
Kdo vám pomůže s administrativou, která očkování provází?
Z krajského úřadu už máme vygenerovanou skupinu administrativních pracovníků, které budeme na očkování využívat a kteří už pomáhají.
Není očkování pro zdravotníky fyzicky náročné? Mají vůbec šanci zůstat po něm alespoň den doma?
Rozhodně to nejde vždycky, ale bohudíky jsme zatím nezaznamenali žádné zásadní nežádoucí účinky. Část zdravotníků navíc přichází na očkování v den, kdy zrovna neslouží. To, co nám dělá problémy, je, že někteří na plánované očkování v konkrétní hodinu a den dorazit nemohou, případně mezitím onemocněli. Pak nastává fáze obvolávání náhradníků ze seznamu, aby se naředěná vakcína nevyhodila a opravdu se každá dávka využila.
S kolika velkokapacitními centry kraj počítá?
V tuto chvíli běží tři očkovací centra v nemocnicích v Karlových Varech, Chebu a Sokolově, což je na současný počet vakcín zcela dostačující. Mimo jiné proto, že očkování probíhá i u konkrétních zaměstnavatelů, to je případ třeba záchranky. Mají větší počet zaměstnanců a je zbytečné je hnát k nám do očkovacího centra. Do budoucna je strategie stejná. Počítáme zatím s velkokapacitním očkovacím centrem v Karlových Varech, konkrétně v KV Areně, podle zájmu a počtu přicházejících vakcín jsme ale samozřejmě připraveni otvírat větší očkovací místa i jinde. Spíše ale počítáme s tím, že do menších obcí budou očkovací týmy vyjíždět podle zájmu například jednou za čtrnáct dní na jeden den. Chceme očkování přivézt za lidmi, ne aby oni museli jezdit za očkováním.
Antigenní testování bude masivně pokračovat i nadále. Je to za vás dobrý nástroj prevence?
Důležité je si uvědomit, že antigenní testy nejsou stoprocentní, že mají určité procento falešně negativních výsledků. Máme řadu pacientů, kteří mají negativní antigenní test, přitom jsou však pozitivní.
Takže chodit na testy je zbytečné?
Rozhodně ne, ale je zapotřebí k němu přistupovat tak, že s určitou statistickou pravděpodobností plní svůj účel, tedy že pomáhá k detekci a snížení rizika kolování viru v populaci. Samospasitelný nástroj to však není, stejně jako celoplošné očkování. Obojí lze dělat ve větším množství, v boji s covidem nám to pomůže významnou měrou, ale rozhodně to nenahradí zodpovědné chování každého člověka ve smyslu ochrany sebe i svého okolí. To je třeba dělat dlouhodobě a poctivě. I když je to unavující a zatěžující. Bez toho se však nikam ještě dlouho nedostaneme.
Jak vnímáte jako lékař rozdíl mezi druhou a třetí vlnou pandemie?
Po druhé vlně jsme se v nemocnici nedostali na normální provoz. Do třetí vlny jsme tedy vstupovali s větším počtem hospitalizovaných pacientů, respektive s menší kapacitou lůžek.
Máte pocit, že je teď hůř, než bylo na podzim?
Nemocní jsou stále mezi námi a přibývá jich. Populace se čím dál víc promořuje, přesto si všichni dáváme menší pozor a méně se chráníme. Před Vánocemi se navíc hodně lidí spolehlo na negativní výsledek antigenního testu a s tím spojili menší obezřetnost. Bohužel se ale nákaza začala ještě rychleji šířit.
Roušky a respirátory tedy neodložíme ani na jaře?
Ochrana dýchacích cest je naprostý základ, za mně je ideální varianta přidat ještě ochranu očních sliznic. Stejně podstatná je důsledná dezinfekce rukou a vyhýbání se prostorám s větším počtem lidí a dodržovat distanc na dva metry. Chápu, že přímý sociální kontakt všem chybí, ale tak to prostě je.
Když tedy půjdu například do obchodu, mám si vzít třeba sluneční brýle?
Je to lepší, vždycky se vyplatí pro svou ochranu udělat co nejvíc.
4. ledna 2021 |
