Přibližně 180 milionů metrů krychlových vody ve sněhu evidují vodohospodáři z Povodí Ohře na území, které spravují. Podle Jana Svejkovského, mluvčího povodí, je toto množství z dlouhodobého hlediska lehce podprůměrné.
„Kdybych měl přirovnat rozvrstvení zásob sněhu, je letošní situace asi nejblíže roku 2006, kdy sníh také ležel od Litoměřic až po vrcholky Krušných hor. Jen ho tehdy bylo asi třikrát více,“ konstatoval mluvčí Povodí Ohře.
Pomalé odtávání sněhových zásob, jehož jsme v posledních dnech svědky, neohrozí města bleskovými povodněmi.
„Ty by přišly, pokud by do tání začalo intenzivně pršet, což předpovědi nepředpokládají. Hladiny vodních toků tak budou stoupat pozvolna, prudkých změn průtoků se bát nemusíme. To ovšem neznamená, že by se daly úplně vyloučit povodňové stavy. K těm může lokálně dojít,“ podotkl Svejkovský.
Sníh, který dnes taje, je hrubý, a tudíž mizí pomaleji než prašan. To má podle Svejkovského blahodárný vliv na podzemní vody. „Voda ze sněhové pokrývky má díky pomalému tání více času vsáknout se do země. Je tedy velká šance zmírnit dlouhodobý deficit množství podzemních vod,“ naznačil Svejkovský.
Na druhou stranu nepředpokládá, že by letošní zima deficit vyřešila definitivně. „Může ale pomoct situaci výrazně zlepšit,“ doplnil.
Voda, která nepronikne k podzemním zdrojům, míří do přehradních nádrží. Ty mají zatím dostatečnou rezervu kapacity, aby ji dokázaly zadržet. Navíc dispečeři reagují na aktuální situaci ohledně přítoku, odtoku, eventuálně srážek.
„Musíme ovšem počítat s tím, že na jaře musí být stavy na maximální možné úrovni, aby přehrady splnily svou zásobní funkci. Na konci března tak půjdou hladiny řízeně nahoru,“ dodal Svejkovský.
