Je to přesně rok, kdy studentka karlovarské uměleckoprůmyslové školy Eliška Stejskalová ukryla ve starém pařezu uprostřed lesa nedaleko Nejdku vzkaz. Psala v něm, ať se jí ozvou ti, kteří chtějí v přírodě společně tvořit.
„Netušila jsem, jaký to bude mít úspěch, během pár dní visely mezi stromy první obrazy, jeden sem dokonce přinesla i má profesorka ze školy,“ usmívá se čerstvá maturantka oboru oděvní design.
To byl začátek unikátního projektu lesní galerie Masálka, ve které dnes může vystavovat a tvořit každý, kdo ji najde. K Elišce se vzápětí přidali další mladí výtvarníci včetně fotografa Matěje Veličky, který právě vystavuje v kamenné galerii na Staré radnici v Ostrově.
Místo zdí nebo výstavních panelů se však v lesní galerii používají staré vývraty stromů, pařezy nebo provázky natažené mezi stromy.
„Galerie Masálka vznikla z jednoho prostého důvodu. Chceme v lidech opět probudit zájem o přírodu a vrátit jí její kouzlo. To je o to viditelnější, když uprostřed lesa najednou visí obraz nebo obří plátno, na které se dá napsat vzkaz nebo báseň,“ usmívá se Matěj Velička.
Bude i Masálkafest s přespáním
Loni v srpnu se při slavnostním otevření lesní galerie zároveň konal i první ročník Masálkafestu. Na programu byla autorská čtení, výtvarničení i akustická vystoupení různých žánrů. „Akce byla úspěšná, a tak letos celá o něco povyrostla,“ říká třetí z organizátorů projektu Zdenka Paseleková.
V galerii, kterou po roce fungování podporuje už i několik místních podnikatelů a také nejdecká radnice, se bude letos během dvoudenního festivalu hrát také divadlo, promítat studentské filmy a dojde i na seminář jógy. Organizátoři akce, která vypukne 10. července, počítají zároveň s vybudováním stanového městečka, kde budou moci návštěvníci přenocovat.
„Vstup bude dobrovolný a všechno, co se letos vybere, poputuje na organizaci Místo pro přírodu,“ upřesňuje Matěj Velička s tím, že ještě před festivalem uvítá v galerii každého, kdo má nápady a chuť tvořit.
„Chybí nám tu nejrůznější instalace, které by to tady ozvláštnily. Mohou být jen tak pro radost, ale třeba i k užitku a sloužit jako sedátko nebo lavice. Za cokoliv, co nebude samozřejmě škodit lesu, budeme jen rádi,“ upřesňuje autorka celého nápadu Eliška Stejskalová.
Žádná další pravidla tu ale už neplatí. „Tvořit mohou i děti a to je na téhle galerii to nejhezčí, protože tu vystavují profesionální umělci i nadšení amatéři,“ dodává Matěj Velička s tím, že cestu sem zájemci najdou snadno.
Od nejdeckého Domova se zvláštním režimem Matyáš je povedou směrovací cedule na kmenech stromů, lesní cesta ke galerii pak trvá deset až patnáct minut.
