Když se ašská radnice chystala přeměnit někdejší textilní továrnu na uměleckou školu a centrum kultury LaRitma, s žádostí o dotaci z přeshraničních fondů neuspěla. Přesto se zastupitelé rozhodli, že se do projektu za téměř 50 milionů korun pustí. A že zároveň splní všechny podmínky, které musí příjemce dotace dodržet.
Prozíravý přístup se vyplatil. Dotaci totiž později získaly i projekty, které zůstaly „pod čarou“. Město Aš tak bude mít v příštím roce v rozpočtu 22 milionů korun navíc.
„Zkušenosti z minulých období ukázaly, že uspět může i žadatel, kterému v prvním kole dotace přiznána nebyla. Podmínky jsou ale přísné. Požádat znovu může jen ten, kdo stihne ve velmi krátké době projekt uskutečnit nebo ho už má hotový. My jsme s tím tak trochu počítali, a proto jsme při přípravách i samotné stavbě dodrželi všechny dotační podmínky. A to se nám vyplatilo,“ vysvětlil ašský starosta Dalibor Blažek.
Na projektu, který má přeshraniční rámec, spolupracuje Aš s německou obcí Adorf. Ta přeměňuje na kulturní centrum historickou budovu bývalé věznice. Součástí projektu je i podpora aktivit zaměřených na vzájemnou spolupráci obou měst. Například je možné zorganizovat společná divadelní představení nebo třeba připravit workshopy žáků uměleckých škol.
„Peníze, které dostaneme z programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014 – 2020, nejsou určeny jen na cihly a maltu. Ale právě i na podporu přeshraničního setkávání a poznávání lidí z obou stran hranice. Některé akce jsme už udělali. V následujícím roce budeme slavit 150. výročí povýšení Aše na město a to rovněž plánujeme velké přeshraniční projekty. Takže splnění této podmínky nám nebude dělat nejmenší potíže,“ upřesnil starosta Blažek.
Projekt měl i řadů kritiků
Nápad rekonstruovat průmyslovou budovu bývalého učňovského střediska na moderní kulturní centrum a školu umění zrál v hlavách Ašských poměrně dlouhou dobu. Měl i celou řadu kritiků. Přesto však na pomyslných vahách nakonec převážily klady.
„Nechali jsme vypracovat sumáře výhod a nevýhod. Rozhodující byla odhadovaná cena rekonstrukce, ale významné slovo měli i lidé z kulturní komise při radě města,“ zavzpomínal na dobu, kdy se rozhodovalo o osudu průmyslového objektu starosta Dalibor Blažek.
Přesto plán vzkřísit opuštěnou halu k životu nebyl jednoduchý a rekonstrukci provázela celá řada problémů. Jedním z nejvážnějších byla dřevomorka, která takřka zlikvidovala původní dřevěný krov, nebo mělké základy továrny.
Dnes patří budova k dominantám města. Její fasádu zdobí potok s lipany, který na opačné straně doplňují lidské dlaně. „Přišlo mi jako dobrý nápad jinak výrazně strnulou industriální stavbu továrny tímto způsobem rozhýbat,“ uvedl autor návrhu Vladimír Hladěj ze společnosti Art Direct. Došlo i na úpravy okolí.
