„Manželka má na konci června termín porodu. Doufám, že se dítě nenarodí dřív. Před odletem jsem ji nabádal, ať to hlavně udrží, než přijedu,“ načal Černoch s humorem čtvrteční rozhovor po tréninku v Tampere.
Slíbila, že počká?
Slíbila! Poprvé také přenášela (Černoch má už dvouletou dceru), nechci o porod znovu přijít. Tehdy byla doba té nejtvrdší pandemie, kdy jsem ji mohl do porodnice jen odvézt, vstup už měli tatínci zakázaný.
Jiří Černoch
|
Jste často ve spojení?
Vždycky, když dojdu z ledu, radši hned koukám na telefon, ale jsem v pohodě. Rodina mě ujistila, že to doma beze mě zvládá, tak mám na hokej klid. Budu sice pryč dlouho, ale všichni mi mistrovství moc přejí. Člověk volno s rodinou kvůli tomu rád oželí, pak si to vynahradíme!
Jak moc vás překvapilo, že jste v reprezentaci zůstal od začátku až do konce?
Obrovsky. Asi by mě nikdy nenapadlo, že si zahraju na mistrovství. Krásný, splněný sen. Před odjezdem na první kemp bych tomu nedal ani jedno procento. Víme, jak to je, když dorazí kluci ze zahraničí. Paradoxně mi pomohlo, že jsem v přípravě od samého začátku, měl jsem čas všechno pochytit a poznat se s realizačním týmem.
Asi vám musí hodně věřit.
Jsem za důvěru moc rád, od začátku chodím na oslabení, to asi bude moje role. Hrát dobře dozadu, plnit systém a brát síly soupeřům. Góly by byly navíc.
Boston na hraně, přiletí Pastrňák na MS? Českou hvězdu limituje zranění |
Jakou sílu tým má?
Myslím, že opravdu velkou, dokázali jsme to už v přípravě před mistrovstvím. Vždyť na Švédských hrách jsme za tři zápasy dostali jen dva góly, přesně takhle chceme hrát. Vepředu máme takovou sílu, že my dva tři góly dáme vždycky.
Občasnou kritiku, že hokej není moc pěkný na pohled, vy hráči asi neřešíte. Hlavně že se vítězí, že?
Jasně. Můžete vyžadovat krásný hokej a hodně gólů, ale podle mě se hraje pro vítězství. A my se sami přesvědčili, že náš systém vítězný je. To máte to samé s Třincem. Lidi nadávají, že nehrají pohledný hokej, jenže oni teď získali třetí titul v řadě.
ZÁPISNÍK: Češi? Pojďte do šatny. První chvíle na místě, kde se čeká zázrak |
O Jalonenovi se říká, že dbá na detaily. Je to pravda?
Nechci je úplně veřejně rozebírat, ale ano. Detaily rozhodují velké zápasy. Každý ví, co má v dané chvíli dělat, kde by měl být, za co zodpovídat. Přikládá se důraz na všechny malé věci. Je to taková skládačka, která vede k výhrám.
Je pro vás důležitá přítomnost parťáka z klubu Jakuba Fleka?
To je paráda. Jsem strašně rád, že jsme to s Flíčkem zvládli takhle daleko. A vypadá to, že spolu budeme i hrát (ve čtvrtém útoku). Hrál na šampionátu už loni, jenže v bublině, bez kontaktu s lidmi, bez fanoušků. Tak říkal, že to pro něj je v podstatě letos taky premiéra. Tak ji sdílíme spolu.
Myslíte, že vás trenéři nechali spolu záměrně proto, že jste sehraní z Varů?
Možná. Flíček taky umí odvést černou práci. Doplňujeme se, já jsem defenzivnější, on výborně bruslí a může být díky rychlosti nebezpečný dopředu.
V týmu máte dalších pět spoluhráčů, s kterými jste před osmi lety získal stříbro na mistrovství osmnáctiletých, to se docela sešlo, že?
Už jsme si s klukama (Vrána, Špaček, Smejkal, Ščotka a Vejmelka) dělali srandu, že jsme snad konečně dospěli. A říkali jsme, že klukům ukážeme, jak se vozí medaile z mistrovství (smích). Samozřejmě je příjemné na ten turnaj vzpomínat, máme z něj zážitky na celý život. Sešla se výborná parta, tak doufám, že se nám ji podaří zase ve Finsku oživit.
Dají se najít paralely mezi tehdejším vítězným týmem a tím, co teď přiletěl do Tampere?
Tehdy nám zachytal gólman (Vaněček), byla super parta a pár hráčů vylétlo (Vrána měl deset bodů v sedmi zápasech, Špaček sedm). Partu tu máme výbornou i teď, gólmany taky skvělé a určitě někdo vylétne. Máme šanci uspět.