Není jich málo, ale vždy by jich mohlo být víc. Dobrovolných dárců krve evidují jen v Karlovarské krajské nemocnici téměř 3 500, další mají v evidenci v Nemocnici Sokolov.
Přilákat na transfuzních oddělení nové zájemce však není vůbec jednoduché. Řadu lidí, kteří přijdou darovat poprvé, totiž, alespoň podle zkušeností ze Sokolova, procedura odradí natolik, že podruhé už nedorazí.
„Máme v průměru deset prvodárců týdně. Není to málo, ale i těch, kteří darují poprvé, by mohlo být víc,“ uvedla pracovnice Dárcovského centra Nemocnice Sokolov. „Hodně z nich už ale podruhé nepřijde,“ doplnila.
V nemocnicích v Karlových Varech a Chebu v posledních letech počet prvodárců kolísá. „V roce 2019 jich bylo za celý rok 205, o rok později 320, ale v roce 2021 se počet prvodárců snížil na 157,“ uvedla Miroslava Janoušková, lékařka transfuzního oddělení karlovarské nemocnice.
Možnou příčinu tohoto propadu vidí v epidemiologické situaci, která v posledních dvou letech komplikovala život, a nebylo tedy možné pořádat hromadné akce k náboru nových dárců. „Letos jsme jich do konce května zaregistrovali 96, můžeme tedy předpokládat, že se situace zase zlepší,“ doplnila Janoušková.
Karlovarská krajská nemocnice jde ovšem novým dárcům naproti. Aktuálně se personál transfuzního oddělení chystá do Chebu na akci Den zdraví a bezpečí.
„Laborantky zde budou provádět zájemcům testy krevních skupin,“ uvedla Markéta Singerová, mluvčí KKN. Cílem není jen zjistit, jaká krev lidem koluje v žilách, ale zároveň s nimi hovořit o dárcovství. „Bude tam hodně studentů, s nimiž o tom mluvit chceme,“ naznačila mluvčí.
Darovat krev by mělo pět procent populace
V celé České republice je registrovaných přibližně 260 tisíc dárců. Ideální počet je podle odborníků ještě o 40 tisíc vyšší.
„Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby registry dárců krve a krevních složek zahrnovaly jedno až pět procent celkové populace. Konkrétní číslo závisí na věkové struktuře, úrovni zdravotnictví i výskytu různých chorob,“ vysvětlila Miroslava Janoušková.
V celé České republice by podle tohoto klíče mělo ročně přibýt asi 35 tisíc prvodárců, aby se pokryl přirozený úbytek. „Stávající počet dárců je ještě dostatečný pro pokrytí potřeb pacientů, ale mohou chybět rezervy pro případ mimořádného výdaje,“ doplnila lékařka.
A krve je nyní podle mluvčí nemocnice potřeba více než v minulých letech. Může za to fakt, že lékaři dohánějí operace, které nestihli kvůli pandemickým opatřením. „Bývalo běžné, že letní měsíce byly spíš okurkovou sezonou, kdy nebylo potřeba tolik krve. Ale právě kvůli zvýšené operativě jsme už vloni oslovovali dárce i přes léto, na což dříve nebyli zvyklí,“ popsala situaci Markéta Singerová.
Na ty, kteří pravidelně darují krev, myslí i zdravotní pojišťovny. Ta všeobecná například nabízí svým klientům třítisícový příspěvek na dentální hygienu nebo různé rekondiční či lázeňské aktivity.
„Určitě by bylo dobré zamyslet se také nad tím, jak podpořit zvýšení počtu prvodárců, vytvořit i pro ně zajímavý bonus,“ uvedl Tomáš Phillipp, předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Každý mladý a zdravý člověk by měl podle jeho názoru o dárcovství alespoň uvažovat.
Krev může darovat každý zdravý člověk ve věku mezi 18 a 65 lety s minimální hmotností 50 kilogramů. Muži mohou darovat čtyřikrát, ženy třikrát ročně. Podle zákoníku práce má dárce v den odběru nárok na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.
