Návštěvníci si prohlédnou současnou podobu školy, kterou v tomto školním roce navštěvuje 390 žáků.
K dispozici mají vedle kmenových tříd i sedm odborných učeben, dvě tělocvičny, družinu a školní hřiště. Využívat k relaxaci nebo k výuce mimo učebnu mohou i dvě upravená atria.
„Přijďte a oslavte to s námi. Škola našeho srdce si to zaslouží,“ láká škola na svých webových stránkách.
Právě srdce je jedním z motivů, které pracovníci vytvořili na jedné z fotografií před budovou školy. Podruhé se fotili na náměstí před chebským Špalíčkem, kde se seskupili do čísla 130, jež označuje počet let existence.
Němý svědek historie
V průběhu své existence se budova školy stala němým svědkem celé řady historických událostí včetně dvou světových válek.
Fungovat začala 17. září 1892, tehdy jako škola u Horní brány. Slova díků, která zazněla při slavnostním zahájení výuky od tehdejšího starosty Gschiera a řídícího učitele Bittnera, patřila nejen obci, ale i místní spořitelně, která na výstavbu významně přispěla.
Z kronik je patrné, že školu tehdy trápila malá vybavenost tříd a zpočátku i nedostatečné vytápění. V zimních měsících byly ve třídách občas naměřeny teploty jen kolem 11 stupňů.
V roce 1899 došlo k prvnímu rozšíření školy. Další přístavby pak následovaly v letech 1901 a 1931. Dějiny německé školy končí společně s 2. světovou válkou a odsunem německého obyvatelstva.
Záhy po osvobození Chebu americkou armádou, jejíž štáb sídlil právě v budově této vzdělávací instituce, byla obnovena výuka. První poválečný školní rok zde začal v září 1945.
