Díky nově pořízené sondě je detekce sentinelové uzliny snadnější a přesnější. Pacientce se do prsu k nádoru vpíchne jako indikátor radioizotop, tedy látka, která vyzařuje lehkou radioaktivitu. Sentinelová lymfatická uzlina bývá tou první uzlinou, do které se s největší pravděpodobností rozšíří nádorové buňky z primárního nádoru.
Na operačním sále poté chirurg, díky sondě, která zachycuje tuto aktivitu, sentinelovou uzlinu nalezne, vyjme a během operace odešle patologovi. Ten je poté schopen říci, zda se v uzlině nalézá metastáza, či nikoliv.
„Tato sonda je naprosto zásadní pro operativu nádorů prsu, umí detekovat jak radioizotop technecia, tak radioizotop jódu, kterým jsou značeny například velmi malé, nehmatné nádory,“ říká Andrea Jakešová, specialistka na mammologii v karlovarské nemocnici.
V případě, že je sentinelová uzlina zdravá, takzvaně bez metastázy, ostatní uzliny operatéři nechávají na místě, není nezbytné je všechny vyjmout. Jejich úplné odstranění může nést velké riziko trvalých pooperačních komplikací, hlavně v podobě otoku neboli lymfedému horní končetiny, který může v krajním případě pacientku i invalidizovat.
Chirurgové v Nemocnici Karlovy Vary odoperují přes 100 pacientek s nádorem prsu ročně.
Další uplatnění tato technologie přináší například i při operacích zhoubných nádorů kůže – melanomů, které jsou prováděny v karlovarské nemocnici ve spolupráci kožního a chirurgického oddělení.
Nová sonda byla pořízena z evropských fondů, respektive z projektu React-EU, kde byla karlovarská nemocnice úspěšným žadatelem dotace.
