Podle uvolněného krajského zastupitele pro rozvoj Karlovarského kraje Tomáše Hybnera nejde o žádnou dotaci, položku ve státním rozpočtu je podle něho třeba nejdříve naplnit.
"Není to jen o tom, že řekneme státu, aby nám poslal nějaké peníze. Finance se musí například vytvořit z emisních povolenek. Dalším zdrojem jsou poplatky, které platí těžařské společnosti za každou vytěženou tunu uhlí," řekl Hybner.
Společný materiál obcí z Karlovarského a Ústeckého kraje chystají oba úřady ve spolupráci se starosty. O tom, která města budou peníze čerpat rozhodne vláda.
Z Karlovarského kraje jde o některá místa v sokolovské pánvi, nově se počítá s Jáchymovskem i Abertamskem.
"Celé Jáchymovsko je po těžbě uranu z padesátých let prošpikované chodbami. Vliv důlních prostor se projevuje i na povrchu, který se propadá. Máme poničené opěrné stěny, jsou rozbité chodníky a komunikace,“ shrnul největší škody jáchymovský starosta Bronislav Grulich.
V Jáchymově opraví komunikace, v Abertamech plánují kanalizaci
Právě na opravy chodníků a silnic by nejspíš Jáchymovští finanční injekci použili. V Abertamech zatím nemají přesně určeno, na co peníze použijí.
Je ale vydané stavební povolení na průtah přes Abertamy směrem na Jáchymov. "Řešíme i kanalizaci v Abertamech a sousední Hřebečné. Obě investice jsou pro nás stěžejní. Kdyby byly finance, hned bychom mohli začít i opravou silnice z abertamské křižovatky do Abertam," sdělil starosta Zdeněk Lakatoš.
Vláda v minulosti uvolnila peníze na rekultivace spojené s těžbou zemního plynu nebo černého uhlí. "Jáchymovsko a Abertamsko ale nikdy příspěvek v souvislosti s těžbou uranu nedostalo," upozornil starosta Abertam.
Svědky poslední éry důlní činnosti v okolí Abertam jsou haldy po dobývání uranu. Některé z nich byly rekultivovány. Podle údajů mosteckého muzea celková délka všech štol, jam a komínů vyražených při těžbě uranu v Abertamech přesáhla 70 kilometrů.
