Alžbětiny lázně jsou posledními městskými lázněmi v Karlových Varech. Předchozí vedení připravilo smlouvu o jejich pronájmu a opravě formou takzvaného koncesního řízení. Nové zastupitelstvo je ale zrušilo.
„Chápeme, že je potřeba s neutěšeným stavem Alžbětiných lázní něco dělat, to znamená mluvit o pronájmu nebo o tom, zda jít do koncesního řízení. Ne ale za takových podmínek, které byly pro tuto koncesi stanoveny,“ zdůvodnila primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (za ANO). Zároveň dodala, že jí společně s kolegy nepřipadají finanční a ekonomické podmínky připravené koncese pro město výhodné.
Podle primátorčina náměstka Tomáše Trtka (ANO) stálo koncesní řízení 15 milionů korun. Pokračovat v něm ale za jiných podmínek nelze. „Byla to veřejná zakázka, a ta se v průběhu měnit nedá,“ uvedl.
Vedení města chce podle jeho slov najít pro Alžbětiny lázně tu nejoptimálnější formu. Která to bude, ale neřekl. „Je to na delší zhodnocení, které chceme provést v co nejkratší době. Rozhodně to nechceme připravovat tři roky, abychom to po třech letech nepodpořili,“ dodal.
S návrhem na zrušení koncese přišel předseda představenstva Alžbětiných lázní Václav Benedikt (ANO). Uvedl, že za poslední tři roky klesla hodnota budovy ze 157 na 92 milionů korun.
„Pro organizaci Alžbětiny lázně je dosavadní způsob vedení koncesního řízení absolutně fatální,“ prohlásil. Upozornil, že od roku 2012 město do budovy neinvestovalo a odkazovalo, že to bude až věcí koncesionáře.
Zrušení projektu představuje rizika, říká exprimátor
Proti tomu se ale ohradil bývalý primátor Petr Kulhánek (Karlovarská občanská alternativa). „Jakékoli investice v mezidobí by byly neúčelné, vzaly by za své v momentě, když by budovu převzal koncesionář,“ konstatoval. Zároveň zopakoval, že město v připravené koncesi podle jeho názoru dosáhlo těch nejlepších podmínek na trhu.
Zrušení projektu podle něj představuje rizika. „Především je to riziko časového prodlení, protože budova prostě potřebuje finanční injekci. Dále je to riziko toho, že se nenajde nikdo, kdo by za daných podmínek, které si město představuje, vůbec do nějakého vztahu šel. A v neposlední řadě je to riziko, že to směřuje k prodeji historicky cenné budovy, což si myslím, že je pro Karlovy Vary úplně to nejhorší řešení,“ vyjmenoval.
Opoziční Piráti naopak konec navržené koncese uvítali, neboť ani podle nich smlouva nebyla pro město výhodná. „Celé koncesní řízení bylo špatně vysvětleno směrem k veřejnosti a nejen pro nás zůstalo víc otázek než odpovědí,“ konstatoval lídr Pirátů Jindřich Čermák.
Nyní je podle něj třeba zajistit, aby se z Alžbětiných lázní postupně stala výkladní skříň karlovarského lázeňství.
„Pomoci by mohlo znovuobnovení vědecko-výzkumného balneologického ústavu, jehož srdce by právě v Alžbětiných lázních sídlilo. I díky tomuto kroku by se peníze na rekonstrukci mohly najít díky státním dotacím RE:Start,“ navrhl.
Do připraveného koncesního řízení se přihlásilo sdružení soukromých firem Royal Spa a Hochtief. Alžbětiny lázně měly získat do pětadvacetiletého pronájmu. Rekonstrukce by se vyšplhala na 561 milionů korun. Karlovy Vary se měly na investici podílet 450 miliony, na které by si musely vzít úvěr, navíc by ještě ručily za stomilionový úvěr sdružení. Jeho vklad by činil jedenáct milionů korun. Poté, co by uplynul pětadvacetiletý pronájem, mělo sdružení vrátit městu Alžbětiny lázně v takovém stavu, v jakém byly po opravě a při kolaudaci.
