Snem ředitelů škol je získat učitele jako Jessicu Gibbsonovou, lektorku...

Snem ředitelů škol je získat učitele jako Jessicu Gibbsonovou, lektorku angličtiny, která dvakrát vyhrála anketu o nejoblíbenějšího rodilého mluvčího ČR. Američanka učí na mateřských a základních školách v Karlovarském kraji. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Angličtináři pohořeli u přijímaček na vysokou školu. Sami přitom učí

  • 7
Nekvalifikovaní učitelé v Karlovarském kraji mají za sebou přijímací zkoušky na pedagogickou fakultu v Plzni a před sebou sobotní nástup do školy. Úspěšní však nebyli všichni, pohořeli zejména angličtináři.

Učí na školách v Karlovarském kraji, přitom jejich znalosti angličtiny nedosahují ani úrovně maturantů. I taková věc vyplynula z přijímacích zkoušek na pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), která nabídla pomoc zdejším nekvalifikovaným učitelům.

Nekvalifikovaní učitelé

V karlovarském regionu učilo přibližně 800 nekvalifikovaných učitelů.

Zájem doplnit si vzdělání projevilo 320 z nich.

Projít museli klasickými přijímacími zkouškami.

Z těch, kteří se přihlásili na ZČU a uspěli, si bude v Karlových Varech od soboty doplňovat vzdělání 38 učitelů 1. stupně ZŠ a 20 učitelek MŠ.

Jejich počet by měl ještě o 30 narůst.

Region jich má nejvíc v republice, a pokud nyní nenastoupí na vysokou školu, aby si doplnili vzdělání, musejí ve školství po Novém roce skončit.

O bakalářské studium anglického jazyka byl přitom letos na ZČU enormní zájem. Projevilo jej zhruba 400 lidí a mnozí - mezi nimi i zdejší angličtináři, pohořeli.

„Bohužel musím konstatovat, že jejich jazykové dovednosti a znalosti byly na velmi nízké úrovni,“ uvedla Jana Coufalová, děkanka Fakulty pedagogické ZČU.

Zkouška se přitom konala formou mezinárodního testu, který měl prokazovat jazykovou úroveň, jež mají maturanti. Mnozí zájemci na ni ovšem nedosáhli.

„Je to jistým způsobem zarážející situace a možná, že i tady bychom mohli hledat odpověď na otázku, proč výuka jazyků na základních a středních školách nepřináší výsledky, které by měla. Nechtěla bych ale paušalizovat, protože jsou na školách i nekvalifikovaní učitelé s velmi dobrými jazykovými znalostmi,“ podotkla Jana Coufalová. Jedná se podle ní o lidi, kteří mají státnici z jazykové školy nebo třeba dlouhodobě pobývali v zahraničí.

Horší jazykové úrovně studentů a absolventů středních škol si všímá i Tatjana Slabová Brezinská, která je ředitelkou akreditovaného centra evropských jazykových zkoušek Eagle v Karlových Varech.

„Mám přehled o tom, na jaké úrovni by měli studenti být, a na jaké jsou. A musím říct, že mnoho z nich je dva roky pozadu. Samozřejmě nemohu všechny házet do jednoho pytle. Dobré znalosti prokazují třeba studenti gymnázií nebo obchodní akademie,“ uvedla.

Z osmi stovek učitelů jich chce studovat jen tři sta

Statistiky ministerstva školství říkaly, že letos na jaře učilo v regionu na osm stovek nekvalifikovaných pedagogů. Zájem doplnit si vzdělání přitom podle krajského úřadu projevilo 320 z nich.

Aby měli studium pokud možno komfortní, chtěla je ZČU vyučovat kromě krajského města i v Chebu, kam se ovšem přihlásilo málo zájemců. V sobotu tedy začnou lidé z plzeňské pedagogické fakulty vyučovat pouze v Karlových Varech. Vzdělání si tam bude doplňovat 38 učitelů prvních stupňů základních škol a dvacet učitelek z mateřských škol.

Podle krajského náměstka pro školství Václava Sloupa jich možná ještě dalších třicet přibude. Ti, kteří chtěli studovat v Chebu a složili přijímací zkoušky, budou za výukou dojíždět do Plzně.

Učitelé měli na doplnění potřebného vzdělání deset let. Výjimku mají kantoři starší 55 let, rodilí mluvčí a někteří učitelé odborných předmětů. Pokud ředitel školy nemůže zajistit výuku kvalifikovaným kolegou, může na nezbytně nutnou dobu zaměstnat i nekvalifikovaného učitele.