Koncem čtyřicátých let si vybydlenou Čistou vyhlédla armáda, která ji použila k vojenskému cvičení s ostrou municí a natáčení instruktážního filmu Boj o osadu. Do snímku ji angažovala coby nepřátelskou vesnici, na které ukazovala způsob boje ve městě.
„Paradoxně jde dnes o poměrně cenný materiál, který přináší svědectví o tehdejším městě. Záběry zachycují vysoký počet historických budov, celkové pohledy na město, ulice i detaily několika interiérů. Člověk si jen musí odmyslet hlavní motivy filmu, například vojáky s plamenometem zapalující domy, dopady dělostřelecké palby na radnici, školy nebo průjezdy tanku budovami,“ popsal Filip Prekop, archeolog Národního památkového ústavu v Lokti.
Jak ukazují archeologická zjištění, po cvičení pravděpodobně přišly podle Prekopa na řadu i buldozery, protože některé části jsou zničeny velmi důkladně.
Archeologové zkoumají místo už od jara
Město včetně kostela archanděla Michaela začal tým archeologů v terénu zkoumat už na jaře. Tehdy podrobně procházel území bývalého intravilánu, tedy zastavěného území města, a přesně zaměřoval všechny pozorovatelné pozůstatky sídlení lidí, kteří tam žili nejméně pět století. Vycházel přitom z psaných materiálů i moderního laserového měření současného povrchu.
Archeologové nalezli bezmála dvě desítky zachovalých suterénů dnes zaniklých budov a mnoho drobnějších předmětů. Po likvidaci města skvěl se v krajině na místo kostela jen remízek a kaštanová alej. Části bývalé památky se teď ovšem podařilo archeologům najít a šetrně zmapovat.
„Jedná se o první celkový a seriózní výzkum této oblasti. Jeho výsledkem by mělo být podání návrhu na prohlášení místa za archeologickou památku. Chceme tím zvýšit povědomí o bohaté historii místa a zabránit nevhodnému využívání plochy intravilánu, jako jsou například divoké skládky nebo silážní jámy. Tu vytvořili zemědělci a procházela jižní frontou zaniklého náměstí,“ uvedl Filip Prekop.
Během bádání se podařilo týmu objevit severní zeď lodi kostela, místo, na němž se nacházel presbytář, věž a jihozápadní nároží. Zatímco některé jeho části byly podle archeologů zničené velmi důsledně, jiné zase považují za poměrně zachovalé.
Zeleň byla pro těžkou techniku překážkou
„Například sonda uprostřed kostela neodhalila ani podlahy. Ti, kdo Čistou zničili, pravděpodobně respektovali vzrostlou městskou zeleň, neboť ta byla překážkou i pro těžkou techniku,“ přiblížil archeolog.
Během bádání se týmu podařilo najít stopy popela a ohně. Zda se jedná o ničivý požár z roku 1772, kdy vyhořel původní kostel, nelze však podle badatelů s jistotou říct. „Máme několik nálezů pocházejících ze středověku, ale zatím žádnou jasně datovatelnou středověkou konstrukci. Udělalo by nám to sice radost, ale hledání předchůdce barokního kostela je přeci jen věcí speciálního výzkumu,“ uvedl Filip Prekop.
Práci archeologů v Čisté s potěšením sleduje i ředitel sokolovského muzea Michael Rund. Přál by si, aby se v budoucnu badatelé zaměřili i nedaleký důl Jeroným, o který se muzeum stará. Požár totiž zničil i veškeré záznamy o této národní kulturní památce a sokolovští historici si tak mohou řadu faktů leda domyslet.
„Historie Čisté je s Jeronýmem úzce spjatá, neboť horním městem se stala právě díky našemu dolu. Rádi bychom návštěvníkům v budoucnu nabízeli kromě jeho prohlídek také historii okolí,“ řekl.
Nejnovější poznatky ze svého bádání chtějí společně s prohlídkou zaniklého města archeologové, příznivci historie z občanského sdružení Terra incognita a sponzoři představit na tradičním setkání, které se koná v Čisté 27. září, a to u příležitosti svátku archanděla Michaela.
