Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Kraj hledá lék na potíže s bezdomovci, kteří často končí na záchytce

  • 4
Přibližně tisíc bezdomovců má podle neoficiálního sčítání krajského úřadu náš Karlovarský kraj. Úřad chce městům pomoci mírnit potíže spojené s těmito lidmi.

Jedním z tisíce lidí bez domova je i Aleš, jenž se nejčastěji pohybuje po Karlovarsku.

„Na ulici mě vyhnala jednoduchá rovnice. Ženská, alimenty, půjčka a pak exekuce,“ komentoval svůj osud devětapadesátiletý muž.

Ulice se mu stala domovem před necelými dvěma lety, ale přesto doufá, že jen na čas. „Přes léto není problém si najít nějakou brigádu a žít na ubytovně. Jde jen o to přečkat zimu,“ dodal.

Aby hejtmanství při hledání řešení nezačínalo od nuly, oslovilo odborníka z katedry antropologie Západočeské univerzity v Plzni, který už mapoval stav v oblasti bezdomovectví pro město Plzeň.

„Pokusíme se řešit situaci v rámci celého kraje. A to i z toho důvodu, že lidé bez střechy nad hlavou se mezi městy a okresy přelévají. Bývá s nimi spojeno páchání trestné činnosti, různé druhy závislostí nebo opilecká agresivita, jejímž terčem se po převozu do nemocnice bohužel stává zdravotnický personál,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Jakub Pánik.

Šéf strážníků: Bezdomovectví je sociální problém, ne bezpečnostní

S tím souhlasí i velitel Městské policie v Karlových Varech Marcel Vlasák. On a jeho podřízení jsou často kritizováni za to, že s tímto problémem v lázeňském městě nic nedělají.

„Skutečnost je však naprosto odlišná, jen se o ní málo mluví. Důležité je zmínit, že bezdomovectví je sociální problém, nikoli bezpečnostní. Tím se potenciálně může stát, ale vždy se bude jednat jen o zlomek lidí žijících na ulici,“ vysvětlil Vlasák a dodal, že strážníci často naráží na problém, a tím je alkohol.

„Snaha strážníků směrovat tyto lidi do azylových domů, kde se jim dostane náležité pomoci a mohou nastartovat návrat zpět do společnosti naráží na zmíněný alkohol. I to je důvod, proč někteří z nich jsou klienty protialkoholní záchytné stanice. Strážníci s nimi mají bohaté zkušenosti, neboť přibližně ve stovce převozů zajišťovaných městskou policií ročně mají velký podíl a mnozí vykazují recidivu. Ústavní léčba absentuje, a tak jsou kromě strážníků zatěžováni naprosto zbytečně i zdravotníci,“ dodal Vlasák.

A to dokládá i poslední případ, který řešili strážníci na konci minulého týdne.

„Pátek v podvečer byla právě zahájena výměna služeb, když si přímo před budovou městské policie nedobrovolně ustlal známý bezdomovec. Po pádu již nebyl schopen vstát, a tak skončil na sokolovské protialkoholní záchytné stanici. Loni byl tento sedmašedesátiletý Karlovarák transportován celkem pětkrát a lze predikovat, že letos určitě nezůstane své pověsti nic dlužen,“ naznačil Vlasák.

Jinou cestou než azylovými domy se vydali v Sokolově. Již několik let funguje v zimním období stan pro bezdomovce. Na začátku roku, kdy panovaly v noci třeskuté mrazy, bylo plno.

„Město proto sehnalo karimatky a spacáky a po domluvě s organizací Pomoc v nouzi, která provozuje denní centrum, se spalo i tam,“ vysvětlil krátkodobé řešení velitel sokolovské městské policie Petr Kubis.

Při další zimě by to však mělo být jinak. Nevyhovující stan chce Sokolov vyměnit za nový.