„Musíme všem měřit stejným metrem,“ vysvětlil tento paradox Jan Bureš, starosta Ostrova. Toto opatření by se podle jeho slov dotklo někdejších ubytoven v Krušnohorské ulici, které jsou v majetku města.
Zkušenosti z ostatních měst regionu, kde už k vyhlášení bezdoplatkových zón v minulosti přistoupili, jsou veskrze pozitivní. Podle představitelů radnic vedl tento krok k uklidnění v minulosti napjaté situace ve vybraných lokalitách.
„Jednoznačně to Ostrovu doporučuji,“ vzkázal starosta Chodova Patrik Pizinger. Bezdoplatkové zóny jsou podle jeho názoru jedním z mála nástrojů, který dokáže vyvinout tlak na spekulanty s byty. „Problém to nevyřeší, ale je to jeden z kroků, který dokáže podpořit ostatní preventivní opatření,“ podotkl chodovský starosta.
Bezdoplatkové zónyve městech regionu
|
Ani v Aši, která k tomuto kroku přistoupila jako druhá po Sokolovu, nelitují. Na rozdíl od ostatních měst se zde bezdoplatková zóna netýká celých lokalit, ale dvou konkrétních objektů. „Stav se v nich výrazně zlepšil. Opatření splnilo svůj účel, a my jsme za to rádi,“ podělil se o své zkušenosti starosta Dalibor Blažek.
V Sokolově, který byl průkopníkem bezdoplatkových zón v regionu, je největším problémem fakt, že v rukou spekulantů se postupně nashromáždilo obrovské množství bytů. „Podle hodně střízlivých odhadů je jich kolem 350,“ potvrdila starostka města Renata Oulehlová. Tento nástroj je podle ní jediný funkční, který radnici pomohl rozvázat ruce. „Další nápor lidí, kteří k nám přicházejí bez jakékoliv vazby na region a hlavně bez chuti pracovat, už není možné zvládnout,“ doplnila.
Problém se spekulanty zatím v Ostrově není tak vyhrocený jako v Sokolově. Vyhlášení bezdoplatkových zón, které zdejší radnice chystá na příští rok, má být jakousi prevencí proti tomu, aby se tímto směrem obchod s chudobou dál nerozvíjel. „Zatím jich jsou jednotky. Obáváme se ale, že by se z toho mohl stát fenomén. Chceme předejít tomu, aby se kvůli jedné problémové rodině z domů houfně nestěhovali ostatní majitelé bytů,“ naznačil starosta Bureš.
Zatímco radnice berou bezdoplatkové zóny jako účinnou zbraň proti spekulantům, neziskové organizace, jako je například Člověk v tísni, vidí na řešení i negativa. „Kvůli zónám se problém pouze přesouvá do měst a obcí, kde nejsou,“ konstatoval Jan Němeček, ředitel krajské pobočky Člověka v tísni.
Řešením by mohla podle jeho názoru být snaha radnic vykoupit byty od spekulantů a dál je pronajímat ve vlastní režii za jasně stanovených podmínek. Do snah radnic o omezení obchodu s chudobou může zasáhnout očekávaný verdikt Ústavního soudu, na který se s připomínkami obrátila dvacítka senátorů.
„Zatím je kolem toho relativní klid. Víc mě ale mrzí, že nemáme stanovisko vlády, která o problému ví několik let. Ta by jej mohla vyřešit, jen kdyby naslouchala úřadu práce a radnicím,“ konstatoval chodovský starosta Pizinger.
Tyto možné komplikace nicméně Ostrovské od projektu neodradí. „V přípravách pokračujeme, jestli bezdoplatkové zóny Ústavní soud zruší, nedá se nic dělat,“ komentoval situaci Jan Bureš.
