Iva Ondřejíčková bojuje za změnu zákona o ochraně veřejného zdraví.

Iva Ondřejíčková bojuje za změnu zákona o ochraně veřejného zdraví. | foto: Petr Kozohorský, 5plus2.cz

Očkování mé dceři ublížilo, tvrdí matka a vyrazila do boje

  • 121
Do tažení proti novele zákona o ochraně veřejného zdraví se zapojili také rodiče z Karlovarského kraje. S prosbou o zmírnění sankcí a o povolení individuálních očkovacích plánů obcházeli zdejší poslance a před hlasováním v horní komoře parlamentu navštěvují i senátory.

Je mezi nimi také Iva Ondřejíčková, matka půlročního chlapečka a čtyřleté holčičky. Právě zdravotní stav její dcery je důvodem, který ji k akci přiměl.

„Dcera byla standardně naočkována podle očkovacího kalendáře, ale po druhé dávce hexavakcíny měla závažné nežádoucí účinky. Do té doby byla normální průměrné miminko, které už se začínalo otáčet na bříško a bylo stále živější. Po hexavakcíně konec. Pouze ležela, bylo z ní apatické dítě,“ popisuje matka.

Když po dvou měsících nedošlo k žádnému pokroku, absolvovala holčička řadu lékařských vyšetření. Na nic se však nepřišlo. „Dopadlo to tak, že chodit začala až ve dvou letech. Teď už lékaři od pravidelných sledování upouští. I když už je znát pokrok, spoustu věcí ale nezvládá a neumí, není tak vyspělá jako její vrstevníci,“ říká.

Naším cílem není neočkovat, ale individuální přístup, říká matka

Nikdo dosud nezjistil, co může za stav její dcery. Lékaři prý mezi čtyřma očima připustili, že by za to mohlo očkování, do oficiálních zpráv to však nikdo neuvádí. Hrůzu má matka z toho, že by se její dcerka měla nechat ještě doočkovat.

„Dát jí další dávku vakcíny, která jí předtím způsobila zpomalení ve vývoji? Tomu se bráním zuby nehty, protože mi nikdo nezaručí, že se tato situace nebude opakovat, případně že se nestane něco horšího. Je to jako sázka do loterie a já nechci zažívat znovu dny plné strachu a beznaděje, proč se mé dítě nehýbe,“ upozorňuje.

A tak se připojila ke skupině rodičů z regionu. Jak říká, jejich cílem není neočkovat, ale přihlížet k rodinné anamnéze dětí a zavést individuální přístup, který se běžně praktikuje v západní Evropě. Dalším bodem jsou pak sankce. Ty jsou naproti tomu v Evropě ojedinělé.

„Proč mám platit za to, že očkování u mé dcery vyvolalo nežádoucí účinky? Až budu muset nastoupit do práce, nevezmou mi ji kvůli tomu ani do soukromé školky. Co se stane, když bude mít po očkování opět nějaký problém? Domůžu se někde něčeho?“ ptá se.

Pokuty by teď kromě rodičů měly dostávat i zájmové organizace, mateřská centra, školky a všichni další, kteří hlídají děti v předškolním a školním věku. „I soukromá chůva může dostat pokutu, pokud nebude hlídat u mě doma. To mi přijde šílené,“ nechápe Ondřejíčková.

Na povinnou školní docházku se však sankce nevztahují. „To je další paradox. Děti budou trestány tím, že nebudou moci jet na školu v přírodě, přestože se svými spolužáky budou sedět celý rok v jedné třídě,“ říká.

Na svou stranu se rodiče původně snažili získat poslance z kraje, teď se upínají k hlasování v senátu, a tak využívají příležitostí setkat se ještě předtím s těmi zdejšími a informovat je o svém názoru a zkušenostech.

„Pokud se k nám další rodiče přidají, jen dobře,“ dodává Ondřejíčková. Kontaktovat ostatní je možné například přes facebookovou skupinu s názvem Očkování s rozumem-Karlovarsko.