Tři roky se v Karlovarském kraji bojovalo s přemnoženým bolševníkem a dalšími rostlinami. Jenže rok po skončení unikátního projektu, který nemá v Evropské unii obdoby, bolševník opět všude vystrkuje své bílé květy.
Kraj se přitom zavázal, že odmořené pozemky zůstanou deset let čisté. Nyní je už jen na majitelích pozemků, jestli se tak doopravdy stane. Těm nezodpovědným hrozí pokuty.
„Krávy si na bolševníku pochutnají. Hlavně na jaře, když je ještě malý a listy má velké jako ředkvička. Vy ho neuseknete, ale ony ho spasou,“ tvrdí Petr Potůček, chovatel skotu z Lázní Kynžvartu. Jeho krávy se pasou na pozemcích ve Slavkovském lese, tedy v místech, která bolševník nejvíce zamořil.
„Na těch pastvinách, kam krávy vyháníme tak čtyřikrát nebo pětkrát do roka, není s bolševníkem problém. V pohodě ho zlikvidují. Jinde ho ale sekáme, a nejen naše pozemky, ale i cizí a zadarmo,“ dodává.
A to i přesto, že mechanická likvidace agresivní bolševník nezastaví. „Stane se z něj vytrvalá bylina, kterou můžete deset let sekat a pořád roste,“ povzdechne si Potůček. Za poslední roky ví o bolševníku řadu informací. Na jeho pozemcích se dokonce připravovala studie o bolševníku.
Bolševník je podle něj schopný vykvést několikrát do roka. „Ten první květ vyroste na stvolu třeba čtyři metry vysoko, podruhé je to už jen metr vysoko a potřetí těsně nad zemí. Pak se může přehlédnout a vysemenit,“ upozorňuje na případné nebezpečí.
Bolševník navíc v průběhu roku mění svou chuť. Ten první podle něj kravám chutná, případná druhá vlna už skotu tak nešmakuje. Samotná mechanická likvidace ale podle Petra Potůčka nestačí. „Bolševník sekáme už dlouhá léta, ale nedokázali jsme ho ještě zlikvidovat. Jediné, co by zabralo, je bodová chemická likvidace a důsledná kontrola,“ je přesvědčený soukromý zemědělec.
Za pravdu mu dávají i zkušenosti, které mají s bolševníkem třeba lesáci.
„Bolševník na lesní půdě u lesního závodu Kladská se likvidoval sekáním mačetami, a to dvakrát za vegetační období. I přes tato opatření, a to po dobu více jak 20 let, se nezlikvidoval ani neoslabil,“ říká Miroslav Vaniš, bývalý hlavní inženýr lesního závodu, dnes již v důchodu.
Bez chemie to nepůjde
„Bez chemie se bolševník zlikvidovat nedá,“ je přesvědčen. Jenže chemické prostředky se na řadě míst regionu kvůli ekologickému zemědělství nebo ochraně přírody a vodních zdrojů nesmějí používat.
Velký podíl na současné situaci, kdy řadu pozemků zamořily invazivní rostliny, podle Miroslava Vaniše mají odpovědní úředníci, kteří důsledně nepožadovali po majitelích pozemků jeho likvidaci a jejich liknavost netrestali.
„Čekáme na výklad vyhlášky ministerstva zemědělství. Jsme opatrní, chceme se vyhnout případným soudním sporům,“ přiznal Josef Hora, krajský radní pro životní prostředí.
Likvidace bolševníku, křídlatek a netýkavky žláznaté už přišla na více než 82 milionů korun. Kraj na projekt, který trval tři roky (2013 až 2015), získal dotace ve výši 73,42 milionu korun. Zbytek zaplatil z vlastních prostředků.
Na konci loňského roku, po vyhodnocení projektu, se zjistilo, že výskyt bolševníku klesl na 23 procent původního stavu, křídlatky na 32 procent a netýkavky na polovinu. Tyto výsledky kraj musí udržet po dobu deseti let až do roku 2025.
I proto v letošním roce nabídnul majitelům ohrožených pozemků dotaci až 150 tisíc korun na likvidaci invazivních rostlin. Po penězích ale sáhly pouze města a obce, další majitelé měli zájem mizivý. Kraj měl možnost rozdělit tři miliony korun. Sešlo se jen čtrnáct žadatelů, kterým kraj poskytnul na 320 tisíc korun.
Co je to bolševník a jak nám může být nebezpečný:
4. července 2011 |
