Pomyslnou tečku za existencí chebského kláštera milosrdných sester dělají těžké...

Pomyslnou tečku za existencí chebského kláštera milosrdných sester dělají těžké stroje. Areál začal sloužit v roce 1932, v roce 1950 odtud byly sestry vyhnány a klášter sloužil pohraniční stráži. Po odchodu vojáků objekt zchátral natolik, že nezbylo, než jej poslat k zemi. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Cheb se připravuje na nápor bezdomovců, z ruin je vyženou těžké stroje

  • 1
Bezdomovci v Chebu přijdou o své příbytky. Letos by měly zmizet hned dva komplexy zchátralých budov, kde přespávají. Klášter milosrdných sester, odkud se po kraji rozšířila žloutenka, se už bourá. A přibližně za dva měsíce by se stroje měly zakousnout do ruin v areálu kasáren na Zlatém vrchu.

To může přinést nečekaný problém. Nikdo totiž nedokáže předvídat, co se stane, až lidé bez střechy nad hlavou, kteří se často potýkají se závislostí na alkoholu či drogách, nebudou mít kam jít.

Podle průzkumu, který provedli koncem února zaměstnanci sociálního odboru chebské radnice, diecézní charity a nízkoprahového centra Kotec, žijí v Chebu přibližně dvě stovky lidí bez domova. Míst, kam mohou složit hlavu, však ve městě ubývá.

Před dvěma roky šel k zemi bývalý pivovar u zimního stadionu, komplex poničeného kláštera milosrdných sester právě přestává existovat a v dohledné době má začít demolice zchátralých kasáren na Zlatém vrchu.

„V tuto chvíli prostě nevíme, kam odejdou. Ale problém to bude,“ prorokuje vedoucí Azylového domu Betlém Cheb Alena Samuelová. A zdá se, že zatím jí předpovědi vycházejí.

Obavy z minulosti se potvrdily

„Už v době, kdy klášter milosrdných sester tito lidé osidlovali, jsme varovali, že jakmile si tam zvyknou, nebudou chtít odejít. Upozorňovali jsme také na to, že tu hrozí riziko infekčních nemocí. Všechno se nakonec potvrdilo. Přestože byla okna a dveře zazděné, bezdomovci se dovnitř stále a znova dostávali. A co je horší, v kraji se rozšířila epidemie žloutenky,“ pokračuje Samuelová.

Kde pomáhá charita

  • Odbornou a dlouhodobou podporu lidem v nepříznivé životní situaci, kteří přišli o střechu nad hlavou nebo sociální zázemí, poskytuje především Diecézní charita Plzeň.
  • V Chebu provozuje: Středisko sociální rehabilitace Azylový dům Betlém Nízkoprahové denní centrum Noclehárnu Betlém Krizovou pomoc Občanskou poradnu.

Ta pochybuje, že lidé, kteří jsou zvyklí protloukat se životem na vlastní pěst, přijdou hledat pomoc do azylového domu.

„Už jsme zaznamenali mírný nárůst klientů noclehárny, ale jsou to spíš jednotlivci,“ doplňuje. Podle jejích slov azylový dům nezavírá dveře ani před závislými. Příliš jich zde však není.

„Pomáháme i takovým lidem. Ale po dobu čerpání služby se musí chovat tak, aby ostatním nevadili. Prostě se musí přizpůsobit, omezit sebe sama natolik, aby druhým jejich chování nevadilo. A to bývá problém.“

Terénní pracovnice nízkoprahového centra Kotec Hana Procházková potvrzuje, že odhadnout, kam bezdomovci přesídlí, bude obtížné. „Zdá se, že zatím k větším přesunům lidí bez domova nedochází. Ale jakmile se začnou bourat kasárna, tak to začne,“ obává se.

„Kam půjdou? To ukáže až čas. My ty lidi kontaktujeme, chodíme za nimi, takže až ze svých dosavadních útočišť odejdou, musíme je znovu najít a opět oslovit. Prozatím jsme pro monitoring nových lokalit vyčlenili jeden den v týdnu.“

Procházková nevylučuje, že v okolí města vyrostou i stanová městečka, tak tomu bylo například před dvěma lety v lokalitě kolem Zelené hory.

Obavy z přesídlování bezdomovců nejsou liché. Svědčí o tom situace ve Wolkerově ulici. Komplex pěti vybydlených obytných domů, který měl zazděná přízemí, se opět pomalu zabydluje. V oknech vyšších pater se objevily deky, z interiérů se občas valí dým.

„Máme zprávy, že lidé už bydlí v prázdných garážích na Švédském vrchu. Okýnkem prostě vystrčí rouru od kamen a vegetují,“ potvrzuje starosta Petr Navrátil.

Značná část bezdomovců zatím stále přebývá v kasárnách na Zlatém vrchu. Jenže i ty se začnou co nevidět bourat. V současné době běží výběrové řízení na demoliční práce.

Co dál, může napovědět průzkum

„V klášteře se jednalo nanejvýš o dvě desítky lidí. Ale až půjdou k zemi kasárna, bude jich mnohem víc. Kam půjdou, ukáže čas. Ale už nyní chystáme na konec léta ve spolupráci s městským úřadem a společností Kotec další průzkum ohledně bezdomovectví v Chebu. Ten by měl dát odpověď,“ doplňuje ředitel Městské policie Cheb Martin Hanák.

Cheb se chce prostřednictvím své městské policie spojit se strážníky ze Sokolova a Karlových Varů a společně připravit projekt, na kterém chce spolupracovat se Západočeskou univerzitou. Měl by dát odpovědi na otázky, jaké služby by lidem na ulici pomohly a o které naopak tito lidé nemají zájem.