Mistři praku soutěžili na Sokolovsku. Děti už tradiční záliba moc neláká

  • 6
Téměř sedmdesátka vyznavačů střelby z praku si dala dostaveníčko v Březové u Sokolova na mistrovství republiky v této disciplíně. Na téměř zapomenutém sportu se ukázalo i několik mladých tváří, což je podle dlouholetých střelců malý zázrak.

„Už čtrnáct let se tady tyto závody konají a za ty roky mohu říct, že zájem mladých lidí o tento sport je velmi malý. Pomalu, ale jistě ubýváme, což je podle mého škoda. My jsme dříve dokázali s prakem vyrazit na celý den do lesa a bavit se. Dnes všichni sedí jen u počítačů a téměř nikdo nemá zájem cokoliv dělat,“ popsal současný stav organizátor soutěže Pavel Pekuniak.

V Březové soutěžili děti, amatéři i nejzkušenější střelci. Ti měli za úkol zasáhnout na deset metrů padací terč o velikosti pivního tácku. „Dostal jsem se k tomu přes známého v práci, střílím přibližně čtyři roky, včetně roční pauzy a neskutečně mě to baví. Teď se mi k tomu povedlo přitáhnout i přítelkyni, takže náš plán na víkend byl jasný,“ řekl se smíchem zástupce mladší generace střelby z praku Michael Kuneš.

Tomu se povedlo už v minulosti vyhrát amatérskou soutěž a také zabodoval v závodech družstev. Podle svých slov nedá prak z ruky a nosí ho téměř celý den nonstop. I on na svém okolí vidí, že zájem o dříve populární kratochvíli není velký. „Často ho kamarádům nabízím k vyzkoušení, ale zájem není. Může za to jak strach, tak i lenost,“ potvrzuje slova svých starších kolegů Kuneš.

Jedním z důležitých aspektů střelby z praku je jeho guma. Střelci používají téměř jakoukoliv, která jim přijde pod ruku. „Viděl jsem lidi s rehabilitační, modelářskou nebo i loveckou gumou. Každý zkouší to, co mu je nejbližší. Dokonce tu máme i závodníka, který má prak udělaný ze zahradnických hrabiček,“ popsal Kuneš.

Střelba z praku je podle prakařů, jak se sami nazývají, složitá. „Důležité je opravdu vše. Stačí například malinko hnout s prsty a směr dráhy se dramaticky změní,“ vysvětluje výrobce praků Karel Berka.

Dobrá nálada při závodech jiskřila na všechny strany, což dokládá i jeho poslední věta předtím, než odešel na střelby. „V Mutěnicích jsme nazlobili Moraváky, jeli jsme ve třech a zpátky jsme se vrátili ze čtyřmi poháry,“ neodpustil si kamarádské rýpnutí Berka.