„Letos to bude určitě brzy. Podobně jako naši čápi, usedl na hnízdo také pár čápů bílých v záchranné stanici živočichů Makov,“ uvádí Dohnalová.
Z oken svého bytu má čápy jako na dlani. Založila skupinu příznivců čapí rodinky, snímky i videa pravidelně vyvěšuje na facebookové stránky nazvané Chebští čápi a na portálu YouTube. Stala se také spolupracovnicí ornitologů ze Skupiny pro ochranu a výzkum čápa bílého v Plzni, kterým svá pozorování a postřehy pravidelně zasílá.
„Už se těším, až začnou mladí vykukovat z hnízda. Budu počítat hlavičky. To je totiž jediný způsob, jak zjistit, kolik se jich letos vylíhlo,“ směje se Dohnalová.
Ta by teď přála čápům především teplé počasí. Stále má v živé paměti rok 2013, kdy přes péči rodičů čápata v hnízdě uhynula (psali jsme o tom v článku Kvůli špatnému počasí uhynula na západě Čech mláďata čápů).
„Několik týdnů jen pršelo a byla zima. Samice nad mláďaty stála dlouhé hodiny s křídly roztaženými jako deštník. Ale nakonec to nebylo nic platné. Mrtvá ptáčata pak z hnízda vyhodila. Šla jsem je na střechu Hypernovy sebrat a brečela jak želva,“ vzpomíná Dohnalová.
Raději ale mluví o příjemnějších věcech, které s čápy zažívá. Například když staří krmí nebo učí mladé létat. „V takových chvilkách raději od okna neodcházím. Bojím se, abych něco nepropásla,“ dodává.
