Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cheb nechce být závislý na elektrárnách, uvažuje o vlastních větrnících

  6:58aktualizováno  6:58
Vedení chebské radnice si pohrává s myšlenkou na energetickou soběstačnost města. Teplo vyrobí z odpadu, elektřinu poskytnou vlastní větrníky. Utopie? Možná ne!
Elektřinu by mohly Chebu v budoucnu dodávat vlastní větrné elektrárny. (Ilustrační snímek)

Elektřinu by mohly Chebu v budoucnu dodávat vlastní větrné elektrárny. (Ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nápad, jak získat alespoň část spotřebované energie z vlastních zdrojů, vnukl představitelům města nejen boom větrných elektráren v Německu, ale především podnikatelé, kteří se v poslední době začali rojit kolem městských pozemků, na kterých to pěkně ,fouká‘.

„Některé lokality jsme nechali prověřit, jiné se teprve analyzují. Jako vhodný k umístění větrníků odborníci označili například prostor pod Zelenou horou směrem na Hohenberg. Vzhledem k tomu, že Cheb má své pozemky i v Německu, mohl by větrný park s přibližně osmi elektrárnami vyrůst i tam. Do budoucna by to jistě bylo výhodné využití majetku města,“ myslí si místostarosta Tomáš Linda, který si je vědom, že pohled na obří monstra v krajině oku zrovna nelahodí.

„Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že energie z obnovitelných zdrojů hraje ve světě prim.“

Město ujišťuje, že případnou výstavbu větrníků bude řešit ve shodě s majiteli okolních pozemků a především s lidmi, kteří v lokalitě žijí. „Nechceme být ti, kteří přijdou a přinesou s sebou zlou krev,“ vysvětluje starosta Chebu Pavel Vanoušek.

Podle něj by bylo vhodné, kdyby místní nějakým způsobem na výrobě energie participovali. „Mohla by například vzniknout komunální společnost, ve které budou podílníky sami občané,“ navrhuje Vanoušek.

„Třeba v Arzbergu si lidé mohou koupit podílové listy s velmi zajímavým výnosem. Další možností by mohl být pronájem pozemků nebo rovnou situace, kdy by elektrárny postavilo samo město.“

Místostarosta Linda jde v plánování úspor ještě dál. „Když už bychom měli vlastní zdroj, proč nemít i vlastní distribuční síť? Vždyť dnes přibližně polovina ceny, kterou zákazník za energii platí, jsou takzvané distribuční poplatky,“ uvažuje. Po chvíli ale přiznává, že to už by bylo zřejmě příliš komplikované.

Podle starosty je problém i v tom, jak se na obnovitelné zdroje dívají na české a jak na německé straně. „Zatímco v Německu má zelená energie dveře otevřené, u nás vládne spíš skepse. Není se čemu divit. Po sérii problémů se solárními elektrárnami se lidé dívají na takové podnikání skrz prsty. Přesto všechno tato oblast nabízí zajímavé možnosti. Bylo by škoda jich nevyužít,“ doplňuje starosta Vanoušek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Seniorka nad lupičem vybojovala kabelku, tak alespoň vykradl auto

Jednasedmdesátiletá žena překvapila mladého lupiče, který jí chtěl na ulici v Chebu za bílého dne ukrást kabelku. Svírala ji tak pevně, že se lapka lekl a...  celý článek

Ilustrační foto
Lesníci se bojí plánu zakázat těžbu dřeva, ztráty by počítali v milionech

Správci městských lesů se obávají mnohamilionových ztrát za prodej vytěženého dřeva. Hrozí v okamžiku, kdy stát odsouhlasí zákaz těžby, aby přiměl dřevaře...  celý článek

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová v Karlových Varech odevzdala...
Karlovarská hejtmanka přeskákala lídra Ťoka, stala se poslankyní

Jednoznačným skokanem parlamentních voleb v Karlovarském kraji je hejtmanka Jana Vildumetzová. Ta ač kandidovala ze čtvrtého místa, dostala se do Sněmovny díky...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.