Naloženou a kvašenou zeleninu kimči nebo seitan nabídl chebský bezobalový obchod Neobal. „Seitan je vlastně náhražka masa. Máme uzený, připravili jsme z něj řízečky s barbecue omáčkou, máme i trhaný seitan po asijsku se sezamem. Zájem je také o vegetariánskou pomazánku z cibule, kterou servírujeme na krekrech,“ ukazuje provozovatelka obchůdku Jana Jechová. Fronty se tvořily u Avokádo bistra, zájem byl i o indickou kuchyni.
„Nabízíme jídla, která se běžně jí na ulici v Indii. Máme tu i chuťovky k pivu, což jsou takové smažené taštičky. Dáváme na ně speciální omáčku z máty, jogurtu a granátového jablka, takže člověk ucítí na jazyku směs slaných a sladkých chutí. Máme něco pro milovníky pikantnějších jídel, třeba omáčku pikka masala s kuřecím masem. To je asi nejznámější indická omáčka, která ještě moc nepálí, ale už v sobě skrývá exotické chutě,“ uvádí Monika Ježková z indické restaurace Ocean Spice. Pro osvěžení stánek nabízí mléčné nápoje lassi.
Podle Moniky Ježkové však lidi nejvíc lákají grilovaná jídla. „Protože hezky voní. V sobotu jsme nabízeli třeba speciálně naložené kuřecí stehno s placičkou luči, která připomíná náš langoš. Ti, kteří chtějí trochu improvizovat, si mohou dát naše předkrmy. Jsou to plněné taštičky samosa chaat nebo palag, což je smažený listový špenát s nejrůznějšími omáčkami navrch. Když se do toho člověk zakousne, chutě se krásně propojí, je to úžasné,“ ukazuje Monika Ježková další z nabízených specialit.
Podle ní se indická kuchyně od té české liší zejména výrazností. Jídla jsou hodně aromatická, voňavá a ukrývají v sobě mix nejrůznějších chutí. „Indická omáčka se vlastně připravuje jako náš guláš. Rozdíl je v tom, že oni do toho základu vloží až patnáct druhů nejrůznějšího koření. Rozhodně ale neplatí, že indická kuchyně je vždy pálivá, to je mýtus,“ vysvětluje. K ruce má jako pomocníky rodilé Indy. „Jsou to kuchaři, ale i kluci, které známe a kteří nám přišli pomoct. V Indii totiž každý chlap umí vařit. A dobře. I když je pravda, že tam vaří hlavně ženy,“ dodává.
„Hlavní je jídlo.“
Hlavní organizátor akce Filip Štěřík míní, že jedinečnost chebského festivalu je v tom, že propojuje neobvyklé jídlo a špičkové pití s muzikou známých kapel a zpěváků.
„V tom jsme asi jedineční. Hlavní je ale jídlo. A letos se nám to opravdu sešlo. Je tu kolem pěti desítek stánků se specialitami z celého světa. Každý nabízí něco exkluzivního, nabídky by se neměly potkávat. Myslíme i na děti, nechybí sladká jídla, vyrábí se domácí nanuky, v nabídce jsou chlazené domácí limonády a pro dospělé samozřejmě pivo. A protože jsme i Wine Festival, objevuje se moravská i česká domácí produkce, italská vína, nechybí velký koktejl bar,“ popisuje Filip Štěřík.
Kromě chlazených nápojů se lidé mohli v parnu osvěžit u mlžítek a ostřikovačů nebo se před sluníčkem schovat pod vzrostlými stromy. Právě to a blízkost řeky Ohře jsou v horkých dnech největší výhody areálu, v němž se festival konal.
Letošní ročník, který se měl původně uskutečnit už v červnu, organizátoři chystali asi rok. „Situaci nám zkomplikoval koronavirus, od května jsme museli všechno řešit znovu. Možná polovinu stánků je jiná, provozovatelé už neměli volný termín nebo úplně skončili. Také příští ročník začínáme chystat už nyní. Podařilo se nám zajistit vystoupení Marka Ztraceného, obměníme i stánky se specialitami, aby místní měli do tohoto jedinečného prostoru pod Chebským hradem opět důvod přijít,“ dodává Filip Štěřík.
