Pětatřicet metrů dlouhé kolejiště je pořádný macek. Jeho podrobná prohlídka trvá řadu minut a ještě není jisté, že si každý všimne všech detailů, s nimiž si modláři opravu pohráli. Přehlédnout tři ženy připravující se ke koupání, je totiž v měřítku TT, tedy 1:120 velice jednoduché. „Há nula je sice lepší a robustnější, ale dokážete si představit, jak velký by panel byl?“ vysvětluje Vítězslav Báňa, duchovní otec unikátního modelu, důvod, proč jeho tvůrci nesáhli k oblíbenějšímu měřítku H0, tedy 1:87.
Model v dílnách železničních modelářů z Prahy 3 vzniká už od roku 2002. „Podoba čtyř nádraží zhruba odpovídá situaci z roku 2000. Teď už to na nich vypadá trochu jinak. A krajina mezi jednotlivými stanicemi, to je čirá fantazie,“ představuje unikátní model Báňa.
Čirá fantazie to byla i pro desítky a desítky malých i velkých návštěvníků, kteří se od sobotního dopoledne scházeli v chebském kulturním centru Svoboda. I když tvůrci modelovou železnici vystavují hlavně pro potěchu dětí, oči jiskřily nadšením i jejich otcům a dědům. Každičký detail trati se stal vděčným objektem pro fotoaparáty hostů.
Model dosahuje délky 35 metrů. I když Vítězslav Báňa tvrdí, že jeho definitivní podoba neexistuje, delší už zřejmě nikdy nebude. „Nejsou lidi,“ lakonicky vysvětluje modelář. Železniční modelařina už totiž podle něj malé netáhne tak, jako v minulosti. A i kdyby, závisí to hlavně na času dospělých. A toho není nazbyt. „Život není jen o vláčcích,“ smutným tónem dodává Vítězslav Báňa.
Modelům vláčků propadl už v deseti letech, kdy je poprvé viděl na výstavě v Brně. Na unikátním modelu pracuje s partou někdy až deseti ostatních nadšenců osmnáctým rokem. I když už model zřejmě nikdy nebude větší, stále ještě může být podrobnější. Nadšení totiž jeho tvůrce neopouští.