Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou sídlí v klášteře v Křižovnické ulici

Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou sídlí v klášteře v Křižovnické ulici | foto: Daniel Baránek - Wikimedia Commons

Cheb čeká soud s řádem křižovníků o dvě stě hektarů pozemků

  • 0
Spor mezi městem Cheb a řádem křižovníků o majetek spěje neodvratně k soudu. Krajský soud v Plzni zrušil rozhodnutí soudu okresního, který před časem žalobu křižovníků odmítl.

Příliš krátce trvala radost Chebských, kteří se přou s rytířským řádem křižovníků s červenou hvězdou o to, čí jsou lukrativní pozemky u Chebu směrem na Svatý Kříž. Ačkoli Okresní soud v Chebu žalobu řádu odmítl, soud vyšší instance takové rozhodnutí smetl ze stolu. Případ se tak vrací do Chebu a je pravděpodobné, že Cheb se soudní při nevyhne.

To, že křižovníci jsou opět ve hře, potvrdil právní zástupce řádu Ronald Němec. „Krajský soud v Plzni konstatoval, že odmítnutí žaloby bylo nezákonné a předčasné. Náš případ tak opět míří před okresní soud,“ uvedl.

Soud by mohl první stání nařídit možná hned po prázdninách. „Nic tomu nebrání. Žaloba už je podaná dva roky,“ upřesnil.

O zvratu v případu zatím Chebští nevědí. „Slyším to poprvé. Rozhodnutí krajského soudu zatím v rukách nemáme. To jediné, co k tomu mohu v současnosti říct, je, že město boj o majetek nevzdá. Jsme přesvědčeni, že sporných přibližně 200 hektarů je naším historickým majetkem,“ řekl tamní starosta Petr Navrátil.

Už dříve upřesnil, že důvodem, pro který chebský soud žalobu církevního řádu odmítl, byla skutečnost, že zástupci řádu přesně neuvedli, o jaký majetek se jedná, které pozemky vlastně po Chebu požadují.

„Církve znají svůj majetek podle tehdejších pozemkových knih čili podle starého katastru. Jenže ten v roce 1964 zanikl. Okresní soud v Chebu požaduje, aby církve svůj návrh specifikovaly podle aktuálního katastru. To v řadě případů není možné, protože přesné nástroje k porovnání starého a nového má jen stát. To je koneckonců názor i Krajského soudu v Plzni,“ vysvětlil Ronald Němec s tím, že soud by se měl v první řadě zabývat tím, zda křivda vůbec vznikla.

„A teprve poté zkoumat, o jaké pozemky přesně jde, pokud jsou alespoň zhruba určeny. My tvrdíme, že původním vlastníkem sporných lesů je rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, kterému byl majetek odebrán bez náhrady a proti jeho vůli po roce 1948,“ řekl Němec a dodal, že oproti jiným církevním sporům o majetek je ten chebský o dost komplikovanější.

Ve hře jsou Benešovy dekrety

Zatímco se většinou zkoumá, zda nedošlo k neoprávněnému převodu blokovaného církevního majetku na třetí osoby, v Chebu jsou ve hře i Benešovy dekrety.

Městu Cheb vydal v 90. letech zmiňované parcely jako historický majetek Pozemkový fond České republiky na základě dobových listin a dokladů. „Nebyl to žádný příděl, ale regulérní vrácení bývalého majetku,“ je přesvědčen chebský místostarosta Pavel Hojda.

Podle jeho slov se jedná o lesy v oblasti Svatého Kříže táhnoucí se směrem na Zelenou horu. „Případ je velmi komplikovaný. Abychom dokázali, že majetek je náš, je třeba jít do historických materiálů, které se týkají období po roce 1945,“ řekl Hojda.

Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi vyjmenovává nemovitý majetek ve vlastnictví státu, který má být církvím předán. Ve výčtu však sporné pozemky, o které se církev a město přou, chybí. „Zákon připouští, že se v některých případech mohl původní církevní majetek dostat do majetku obcí nebo i soukromých subjektů. Na tuto možnost ale mají pamatovat finanční náhrady,“ domnívá se Hojda.

Jenže zákon zároveň přiznává církvím právo soudit se, pokud by existovalo podezření, že pozemkový fond majetek vydal neoprávněně. „Nejvyšší soud už v obdobných případech konstatoval, že je na obci, aby dokázala, že splnila všechny podmínky pro nabytí majetku ze zákona. Jinak by byl převod neoprávněný,“ doplnil Němec.