Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

České gymnázium v Chebu slaví osmdesátiny. Oslavovat bude i veřejnost

  12:45aktualizováno  12:45
V roce 1935 zahájila v Chebu vyučování první česká střední škola. Na vznik školy museli obyvatelé města čekat dlouhých jedenáct let. Do jejího osudu zasáhla mimo jiné válka i zemětřesení v roce 1985.

Jan Žídek, zástupce ředitele a Jaroslav Kočvara (vpravo), ředitel gymnázia připomínají 80leté jubileum českého gymnázia v Chebu | foto: Martin Stolař, MAFRA

Když v roce 1924, plných šest let po vzniku samostatného Československa, začali čeští obyvatelé Chebu usilovat o to, aby jejich děti po absolvování české základní školy nemusely pokračovat ve studiu na německých středních školách, netušili, že bude trvat plných jedenáct let, než se jim jejich přání splní.

První české reálné gymnázium nabídlo studentům možnost vzdělávání až v roce 1935. Školu zde zřídil nikoli stát, ale Ústřední matice školská. Vyučování zahájilo ve školním roce 1935-36.

„První zázemí našlo gymnázium v budově české školy, která sídlila v Májové ulici, naproti Rudolfinu. Obavy, že se třídy nepodaří naplnit, se ukázaly jako liché. Hned v září začalo historicky první ročník českého gymnázia studovat 59 dětí, na konci školního roku jich bylo už 62. Z toho 23 žáků do Chebu dojíždělo. Učitelský sbor čítal čtveřici pedagogů. Ředitelem se stal Stanislav Dvořák,“ ukazuje ve Výroční zprávě z roku 1936 ředitel gymnázia Jaroslav Kočvara.

Zajímavý je i přehled náboženského vyznání. Většina studentů se hlásila k římskokatolickému, 15 vyznávalo náboženství československé, 4 českobratrské, stejný počet izraelské a 5 bylo bez vyznání. Z první výroční zprávy lze vyčíst i počty studujících dívek či chlapců, přehled vyučovaných předmětů, seznam učebnic nebo úvazky jednotlivých učitelů.

Koncert k výročí

V rámci oslav připravilo gymnázium na pátek 26. září dva koncerty. Jeden pro žáky v době výuky, druhý pro veřejnost a rodiče studentů, který začíná v 19.30. Koncerty se ponesou v duchu třicátých let 20. století. V sále KC Svoboda vystoupí pražský orchestr Ježkovy stopy, který hraje skladby z tohoto období.

Ve zprávě nechybí ani přehled památných dnů s důrazem na 22. září. Tehdy se v Městském divadle uskutečnilo slavnostní matiné k otevření českého reálného gymnázia, kterého se zúčastnil i tehdejší ministr školství a osvěty Jan Krčmář. A žáků přibývalo.

Za další dva roky existence českého reálného gymnázia se učitelský sbor rozrostl na dvanáct členů, zvýšil se i počet tříd na pět.

„Gymnázium však mělo stále k dispozici jen dvě třídy v České škole. Vyučuje se proto polodenně. Městské děti od 8 do 12, venkovské od 13 do 17. Později se podařilo zajistit jednu třídu na německé živnostenské škole a na učebnu se přeměnil i jeden původně soukromý byt,“ přibližuje strasti prvních let českého gymnázia zástupce ředitele Gymnázia Cheb Jan Žídek.

Nová školní budova

Pro české gymnázium se začátkem roku 1938 začala stavět nová školní budova v Hradební ulici, kde v současnosti sídlí zdravotní středisko. Bylo jí zapotřebí. Vždyť v červnu 1938 už na škole studuje v pěti třídách a třech ročnících 173 žáků.

Do plánů však vstoupila válka. Z rozestavěné školy udělali Němci lazaret. Po válce se už škola do původních prostor nevrátila. Původní gymnázium se po úpravách pro výuku nehodilo, navíc byl po odsunu německých obyvatel ve městě velký počet prázdných škol.

Už v létě 1945 vyslala Zemská školská rada do Chebu profesora Jindřicha Rautenkrance, který v Chebu učil i před válkou, aby zahájil přípravné práce k obnovení gymnázia. Výuku škola zahájila v září téhož roku opět na České škole, ale už druhý rok se žáci přestěhovali do budovy v Komenského ulici, kde dnes sídlí chebská Integrovaná střední škola.

Ve školním roce se gymnázium přesouvá do Hradební ulice, kde sídlí až do svého sloučení se základní školou v roce 1953. Stává se tak Jedenáctiletou střední školou Cheb. Ta se v roce 1961 přejmenovala na Střední všeobecně vzdělávací školu Cheb. Čtyřletá gymnázia byla obnovena zákonem až v roce 1968. To už gymnázium sídlí v budově Rudolfina, kam se přestěhovalo v roce 1961.

Škola se stěhovala kvůli zemětřesení

Po zemětřesení v roce 1985, které narušilo statiku Rudolfina, se škola zčásti stěhuje do Karlovy ulice. O čtyři roky později přestává Rudolfinum sloužit úplně a gymnázium dostává k dispozici ještě budovu v Palackého ulici. Učitelé i několikrát denně pendlují mezi budovami, přenášejí pomůcky, dochází ke zkracování hodin a navíc budovy nestačí ani kapacitně. Složitá situace trvá až do roku 1994, kdy se 30. srpna slavnostně otevírá zbrusu nová budova Gymnázia Cheb v Nerudově ulici. Zde škola sídlí dodnes.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Františkovy Lázně.
Investor plánuje ve Františkových Lázních špičkovou rehabilitační kliniku

Město Františkovy Lázně má naději, že se o něm v dohledné době začne mluvit v evropských souvislostech. Měla by tam vyrůst špičková rehabilitační klinika s...  celý článek

Přistání vrtulníku Letecké záchranné služby AČR Plzeň - Líně na heliportu...
Po rvačce v karlovarském baru letěl pro těžce zraněného muže vrtulník

Rvačka v jednom z karlovarských barů má vážné následky. Opilý útočník zbil svého protivníka tak, že pro zraněného muže musel letět vrtulník.  celý článek

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová v Karlových Varech odevzdala...
Karlovarská hejtmanka přeskákala lídra Ťoka, stala se poslankyní

Jednoznačným skokanem parlamentních voleb v Karlovarském kraji je hejtmanka Jana Vildumetzová. Ta ač kandidovala ze čtvrtého místa, dostala se do Sněmovny díky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.