Jenže už příští rok v červnu se v Chebu chystá velká sláva. Letiště oslaví rovných 100 let od založení. A zatím není vůbec jasné, zda město betonovou dráhu získá, a pokud ano, zda se ji podaří do června opravit. Organizátoři mimořádného leteckého dne tak mají spoustu práce navíc. Vymýšlejí dvě pracovní verze oslav.
„Podle posledních zpráv by měl Brusel rozhodnout v dohledné době. Pokud verdikt bude příznivý, město by mohlo na jaře začít s opravami dráhy a všechno by se mělo stihnout,“ doufá předseda Ultralight clubu Cheb Luděk Matějíček.
„V takovém případě bychom mohli pozvat i letecká esa, která potřebují přistávat na zpevněné ploše. Pokud to nedopadne, nastává varianta B, kterou je travnatá dráha, a tomu se musí všechno přizpůsobit.“
V odpovědi na otázku, jaká letadla by se mohla v Chebu objevit, je nekompromisní: „To neřeknu.“ Naznačil jen, že se bude jednat o vojenské letouny z období od 1. světové války až do dneška.
„Snažíme se sem dostat letadla, která v Chebu ještě nikdy nebyla, a to jak z Česka, tak ze zahraničí. To, že nevíme, jak dopadnou jednání kolem přistávací dráhy, nás dost limituje.“
Podle Luďka Matějíčka se chystá vedle leteckého dne řada dalších akcí. Jsou to nejrůznější výstavy, přednášky či semináře.
Technický stav plochy je doslova alarmující
O získání betonové dráhy letiště přitom město usiluje už několik let. Jen tak totiž může investovat do oprav. A funkční dráha by mohla zásadně zlepšit podmínky využívání letiště.
V současnosti letadla přistávají na travnaté ploše v sousedství, protože Úřad pro civilní letectví z bezpečnostních důvodů provoz na betonové ranveji zakázal. Technický stav plochy je totiž doslova alarmující. Největší problémy jsou na místech, kam v posledních dnech války dopadaly spojenecké bomby. Betonové záplaty, kterými po válce krátery zalili, se propadají. V dilatačních spárách dráhy vyrůstá tráva a kořínky plochu rozrušuje. Opravy by měly přijít na přibližně deset milionů korun.
„Tolik jsme se zavázali do letištní plochy investovat. Přitom odhadní cena majetku, který chceme přijmout, je mnohem nižší. Navíc jsme deklarovali, že ani my, ani subjekty, kterým dráhu pronajmeme, nebudou ranvej využívat ke komerčním účelům. Pokud by k převodu na město nakonec nedošlo, byl by to problém. Ministerstvo dopravy jednoznačně deklarovalo, že nemá peníze na to, aby plochu opravilo a zprovoznilo. Takže by se mohlo stát, že za pár let už bude dráha tak zdevastovaná, že deset milionů bude na opravy málo,“ varuje chebský místostarosta Pavel Hojda.
Podle něj by v krajním případě hrozil i zánik této jedinečné technické památky. „Nechat dráhu zničit by byl neskutečný zločin,“ nebere si servítky Matějíček a upozorňuje, že stát do oprav za dlouhá desetiletí neinvestoval ani korunu.
Nová dráha by podle jeho slov přitom mohla zásadně zlepšit podmínky a možnosti využívání letiště.
„Kategorie letiště se nezmění, ale jakmile bude dráha opravená, bude možné ji využívat pro přistávání malých letadel většinu dní v roce. Bude zde možné dělat výcviky letců a pořádat vyhlídkové lety. Fungující letiště do regionu přiláká jinou kategorii turistů, než jsou ti, kteří si běžně jezdí koupit na tržnice cigarety. Budou spát v místních hotelích, stravovat se v místních restauracích a využívat zdejší lázeňské služby,“ vypočítává Matějíček.
Podle chebského starosty Petra Navrátila se letiště může stát dalším argumentem při lákání investorů do chebské průmyslové zóny. „Určitě to atraktivitu Chebu ještě zvýší,“ myslí si starosta Navrátil. Už nyní někteří špičkoví manažeři míří do chebských fabrik právě leteckou cestou. V souvislosti s bouřlivým rozvojem zóny lze očekávat, že požadavky na manažerskou dopravu budou narůstat.
