Chebský loutkář Václav Soukup stojí u busty Gustava Noska na domě v Dlouhé...

Chebský loutkář Václav Soukup stojí u busty Gustava Noska na domě v Dlouhé ulici. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Díky slavnému chebskému loutkáři uměl Hurvínek otočit oči v sloup

  • 0
Když lidé procházejí chebskou Dlouhou ulicí, často ani netuší, že v jednom z tamních domů žil loutkář Augustin Nosek. Byl to právě on, kdo v roce 1926 vyřezal legendárního Hurvínka, nerozlučného partnera Spejbla.

Slavný chebský loutkář patřil k nemnoha těm, kteří byli i slyšet. Podle návrhu Jiřího Trnky vytvořil psa Žeryka, kterého také vodil a propůjčil mu svůj hlas. Aby byl výčet úplný, nelze zapomenout ani na Noskovu Máničku.

„Byl to výjimečný člověk. I když v Chebu prožil jen posledních 14 let svého života, zanechal tady nesmazatelnou stopu,“ vzpomíná na Noska nadšený loutkář, pětasedmdesátiletý Václav Soukup.

Hurvínek

Co pro vás osobně Augustin Nosek znamenal?
Augustin byl obecně známý jako Gustav. Všichni mu říkali Gusto. Pro mne to byl úžasný, vzdělaný, ryzí člověk. Hodně vzpomínám na jeho sametový hlas. Nosek mluvil úžasnou kultivovanou češtinou. Hodně jsme spolu diskutovali například o morálních hodnotách první republiky, o tehdejší sociální demokracii. Byla to pro mne skutečná škola života. Od něj jsem se také naučil řezbovat. Pod jeho vedením jsem například vytvořil kompletního klauna. Ale toho už nemám, daroval jsem ho jedné nemocné dívence.

Gustav Nosek se narodil v Plzni. Jak se ocitl v Chebu?
Po válce v roce 1946 odešel za synem do Svatavy u Sokolova. Při zdejší dělnické tělovýchovné jednotě založil loutkové divadlo, pro které postavil přenosné jeviště a vyráběl i loutky. Řada jeho loutek z tohoto období je dnes uložena ve sbírkách Muzea Cheb. Je mezi nimi i druhá kopie Spejbla a Hurvínka. V roce 1960 však už žil i se synem, učitelem, v Chebu.

Proč přišel právě do Chebu?
V dnešní Hradební ulici, v prostoru, který Chebané znají jako Myšárnu, bývalo loutkové divadlo. Tehdy jsme tam měli dřevěné jeviště a pod ním bylo myší nepočítaně. A právě v tamní dílně pomáhal Gustav Městské loutkové scéně, pro kterou opět vyráběl loutky a často i kulisy. Já sám jsem je pomáhal malovat. Mezi loutky, které zde vznikly, patří příklad hmyzí kapela ze hry Hurvínek mezi broučky. Také tyto unikáty jsou dnes uloženy v Muzeu Cheb.

Kolik loutek vlastně Gustav Nosek vytvořil?
Určitě přes šest stovek. On sám tvrdil, že jich bylo šest set padesát. Vedle Hurvínka, který je specifický upevněním očí, díky tomu umí obrátit oči v sloup, a zpochybnit tak řeč svého taťky Spejbla, to byly například Piškot, Čaplín či kobyla Derby. Jeho loutky nesou specifický rukopis a jsou lehce čitelné.

Jeho nejznámější loutkou je ale bezesporu Hurvínek...
Ono se na Noska někdy v souvislosti se Spejblem a Hurvínkem zapomíná. Říká se, že jsou to Skupovy loutky, ale Hurvínka vymyslel a vyřezal právě Nosek. Je pravda, že Josef Skupa je duchovním otcem Spejbla, který se poprvé představil v roce 1919. Ale řezbářem prvního Spejbla je Augustinův strýc Karel Nosek. Další Spejbly už dělal sám Gusta. A ještě zajímavost. Prvním partnerem Spejbla byl před Hurvínkem voják Švejk.

Divadlo v Myšárně skončilo v roce 1969. Víte proč?
To vím úplně přesně. Já měl ten prostor na starosti. Bylo to prý kvůli rekonstrukci. Ta se tam ale uskutečnila až mnohem později, po revoluci. Ale ani po opravách to není ono. Sálu chybí kvalitní osvětlovací technika a ozvučení. Uzavření loutkového divadla Augustin Nosek dlouho nepřežil. Zemřel v Chebu 1. února 1974. Zásluhou Václava Soukupa byla na dům, kde v Dlouhé ulici Augustin Nosek žil, umístěna pamětní deska s bustou loutkáře. Jejím autorem je sochař Milan Vácha.