Když odborníci našli před časem v podzemní kryptě kostela sv. Mikuláše a Alžběty v Chebu ostatky významné chebské šlechtičny Sidonie Šlikové, málokdo tušil, že se odborníkům povede husarský kousek.
Z takřka neporušené lebky v těchto dnech modelují pravděpodobnou podobu ženy, která ve své době hrála v chebském regionu důležitou roli. Návštěvníci tak budou moci pohlédnout do tváře šlechtičně, která žila na přelomu 16. a 17. století a jejíž význam přesáhl hranice regionu.
Už nález bohatě zdobené železné rakve dával tušit, že ostatky, které skrývá, nepatří prostému člověku. Teprve při pozdějším zkoumání však odborníci zjistili, jak senzační nález mají před sebou.
Při sestavování rodokmenu Sidonie, původem z německého rodu Colonna z Felsu, vyšlo najevo, že chebská šlechtična a její potomci hráli v dějinách českého státu významnou roli. Například nejvyšší kancléř Českého království a polní maršál Leopold Šlik, jehož bohatě zdobenou hrobku je možné najít v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, je pravnukem chebské Sidonie.
„Podařilo se nám dohledat podrobnosti o tom, kde a kdy Sidonie zemřela, i detaily z vlastního pohřbu,“ uvedl odborný náměstek Muzea Cheb Zbyněk Černý.
Krypta v podzemí nejstarší sakrální památky v Chebu by měla návštěvníkům nabídnout ucelenou historii pohřebnictví na Chebsku. Problém je ale vysoká vlhkost.
„Budeme muset vybrat takové artefakty, které prostředí nepoškodí. V případě některých částí pohřební výbavy budeme muset zřejmě pořídit kopie. Texty asi zavaříme do fólií.“
Ve vitrínách by se mohly objevit křížky, krucifixy, torza umělých květin, které tehdy lidé vyráběli z textilií. Nebude chybět ani zrestaurovaná rakev Sidonie.
„Tu bychom nejraději nechali v lodi kostela. Nákladná restaurátorská práce by ve vlhké kryptě mohla přijít vniveč,“ pokračoval Černý s tím, že opravdovým tahákem bude model přibližné podoby Sidonie.
„Nevíme, zda se podaří jej dokončit do slavnostního zpřístupnění krypty, které je plánováno na začátek dubna, ale rozhodně se tu objeví.“
Sidonie nejspíš téměř nechodila, nosili ji, zjistil antropolog
Ostatky šlechtičny zkoumal jako první přímo v Chebu antropolog Andrej Shbat z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty v Praze. Podrobnější zkoumání kostí přibližně pět desítek let staré ženy přineslo řadu zajímavých poznatků. Na první pohled bylo zřejmé výrazné pokřivení páteře.
„Je zajímavé, že na kloubech dolní končetiny nejsou patrné známky opotřebení, které u takto deformované kostry nastávají například při chůzi. Rovněž známky stárnutí nesvědčí o vyšším věku. Vypadá to, jakoby kostra patřila mladšímu člověku. Odhaduji, že se pohybovala jen velmi málo. Zřejmě ji nosili,“ uvedl Andrej Shbat.
Ten společně s kolegy zjistil, že kromě zkřivené páteře má hraběnka i výrazně asymetrickou obličejovou část lebky. Zřejmě to byl dědičný rys, který se předával z generace na generaci. Na potvrzení této teze odborníci zatím pracují.
„Stavební práce v kostele sv. Mikuláše skončily. V současnosti se ještě pracuje na dodatečném odvětrání prostoru v podzemí. Projektant předpokládal, že narazíme na původní odvětrání, to se ale nepotvrdilo,“ uvedl stavební technik Richard Preibisch, který měl úpravy kostela na starosti.
Kromě krypty se v neděli 4. dubna návštěvníkům slavnostně zpřístupní vyhlídka v jižní chrámové věži. Ta nabídne neopakovatelný pohled na náměstí Krále Jiřího i na řeku Ohři.
