Neměli na ně nárok loni a během třetí vlny pandemie se situace opakuje i letos.
„Loňská jarní vlna se přitom nedá s tím, co teď zažíváme, vůbec srovnat. Vidíme, co to dělá s pacienty - a tím pádem i s námi. Jak rychle se dokáže jejich zdravotní stav změnit. Momentálně resuscitujeme i padesátníky s onemocněním covid-19. Jsme u toho navlečení ve speciálním obleku a obvykle zasahujeme v přetopených bytech. V respirátoru a za štítem se nedá skoro dýchat. A jen co skončíme, svlékáme ochranný oblek leckdy jen tak na ulici, soukáme se do nového a pospícháme k dalšímu pacientovi,“ vypráví Jan Semín, místopředseda Základní odborové organizace Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.
Pár jeho kolegů po roce s covidem už zvažuje, že svoji práci vzdá. „Jenže na záchrance se kvalifikovanost získává nejvíc praxí. Člověk po škole vám toho, kdo tuhle práci dělá dvacet let, jen tak nenahradí,“ zdůrazňují společně odboráři z krajské záchranky s tím, že už dva jejich kolegové onemocnění covid-19 dokonce podlehli.
Další jsou v souvislosti s výkonem povolání v pracovní neschopnosti. Nejčastěji mají trápení se zády. „Nikoho to ale, zdá se, nezajímá,“ zní z odborů.
Víc má i strážník, poukazují záchranáři
Bývalé vedení kraje, který záchranku ze 70 procent podobně jako jinde v republice financuje, přidalo záchranářům na rizikovém příplatku 500 korun na hlavu, nynější vedení hejtmanství zvýšilo příplatky za směnnost o 450 korun. „Dohromady to dá maximálně čtyři a půl tisíce korun, ale třeba v nemocnicích tyto příplatky dávají dohromady až dvanáct tisíc,“ upozorňují odboráři.
„Když to navíc porovnáme s ostatními složkami integrovaného záchranného systému, jsme podhodnoceni i proti nim,“ dodávají.
Například policisté a hasiči mají rizikový příplatek až sedm tisíc korun a příplatek za směnnost činí deset procent z jejich tarifního platu. „Už i městský strážník má rizikový příplatek kolem šesti tisíc, my máme stále jen polovic,“ dodává za krajské odboráře ze záchranky Jan Semín.
Na to v dopise zaslaném minulý týden všem hejtmanům upozorňuje i předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Ta navrhuje, aby byli členové výjezdové skupiny záchranné služby, kteří poskytují neodkladnou zdravotní péči, zařazeni do IV. skupiny, tedy do kolonky Práce s nejvyšší mírou neuropsychické zátěže a práce s vysokým rizikem ohrožení života nebo zdraví.
V souladu s příslušným nařízením vlády by pak měli mít podle Žitníkové nárok na zvláštní příspěvek ve výši 7 500 korun.
Nyní se odborový svaz snaží, aby byly tyto příplatky pro záchranáře zahrnuty do nové kompenzační vyhlášky. V případě Karlovarského kraje by šlo zhruba o 200 výjezdových pracovníků.
Za covid větší odměna, mají jasno odboráři
Žitníková je také přesvědčena, že by se mělo napravit i vyplácení odměn za práci s pacienty s covidem. Protože záchranáři na rozdíl od svých kolegů z nemocnic žádné zvláštní příplatky za ošetřování pacientů s onemocněním covid-19 nepobírají, navrhuje Žitníková zvýšit v případě záchranářů jednorázovou odměnu od státu za druhou a třetí vlnu ze 75 tisíc na 120 tisíc korun.
„V důsledku by se jednalo o příplatek ve výši 56 korun za hodinu za posledních pět měsíců,“ upřesnila předsedkyně odborového svazu.
Na dohodu s ministrem by pak podle ní mělo dojít co nejdříve, státní odměny mají zdravotníci přislíbeny už v květnových výplatách.
Karlovarským odborářům dorazila čerstvá zpráva také od kolegů ze Středočeského kraje: „Od začátku dubna se jim navyšuje výjezdový příplatek na sedm tisíc korun. Chápu, že příplatky jsou problém u většiny záchranek v republice, ale je vidět, že když se chce, tak to jde,“ říká místopředseda odborů Jan Semín.
Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek pro MF DNES v této souvislosti uvedl, že je dalším jednáním nakloněn. „Jsem připraven se kdykoliv sejít se záchranáři a hledat další kompromis,“ uvedl.
VIDEO: „Zdravotníci jsou zvláštní živočišný druh, který vydrží hodně,“ říká v Rozstřelu mluvčí pražské záchranky Jana Poštová:
11. března 2021 |
