Piloti v Krušných horách cvičili, jak přežít v zimní krajině po havárii letadla. Skupina přeživších na sebe upozorňuje pohybem. | foto: Zuzana Špačková, 24. základna dopravního letectva

Piloti se učili, jak přežít v nehostinných podmínkách po letecké havárii

  • 0
Jak se chovat v případě letecké nehody, to si vyzkoušeli piloti dopravních letadel v Krušných horách. Při speciálním cvičení je vojenští profesionálové učili, jak přežít v nehostinných podmínkách a jak se postarat o přeživší pasažéry.
Reklama

Desetičlenný tým leteckého personálu společností ČSA a Travel Service prošel výcvikem záchranářů SAR vojenské letecké základny v pražských Kbelích. Cvičení se tento týden odehrávalo v krušnohorském sportovním areálu Eduard.

Fotogalerie

„Úkolem pilota, který například ztroskotá s letounem, je postarat se o pasažéry a přeživší až do momentu, kdy je přebere záchranná jednotka. Do té doby je letecký personál zodpovědný za každého jednotlivého pasažéra. Na jejich rozhodování závisí lidské životy. My je učíme postupy, aby záchrana raněných byla co nejefektivnější,“ vysvětlil jeden z instruktorů kapitán Pavel Taršinský.

Kbelští záchranáři se tento týden v Krušných horách zaměřili na záchranu v zimních podmínkách. „Je potřeba si uvědomit, že chlad a zima negativně ovlivňuje psychiku člověka a rychleji nás připravují o síly. V případě záchrany musí kapitán vědět, co pasažérům říct, jak před nimi vystupovat, vysvětlit postupy záchranářů. Jen tak může být záchrana přeživších úspěšná.“ upozornil instruktor.

Na místo záchrany jeli na sněžnicích, které si sami vyrobili

V prvních dnech cvičení se účastníci kurzu naučili orientaci v zimním terénu. Z přírodních materiálů si například vyráběli sněžnice, na kterých se přesouvali do určitého místa záchrany.

„Náročnou disciplínou bylo zapadnutí do ledu a propadnutí do vody, kdy si na vlastní kůži zkusili šok z ledové vody a následně zhruba pětisetmetrovou chůzi ve zmrzlém oděvu. To vše samozřejmě probíhalo za přítomnosti zdravotního dozoru,“ řekl Taršinský.

Reklama

Jak uvedla mluvčí 24. základny dopravního letectva Zuzana Špačková, součástí výcviku bylo též obstarání vody a potravy a s tím související příprava ohniště improvizovanými prostředky.

„Účastníci měli také za úkol postavit si ve sněhu přístřešek a jednu noc v něm přenocovat. Nechyběl noční pochod a orientace podle noční oblohy. Náplň všech těchto činností odpovídá právě kurzům, kterými procházejí vojenští piloti každý rok v rámci takzvaného zimního přežití,“ přiblížila mluvčí.

Záchranářům pomůže pohyb i odraz zrcátka

Cvičení vyvrcholilo záchranou z vrtulníku. V tento okamžik přichází řada právě na vojenské záchranáře služby SAR.

„Lidské oko je fyziologicky postavené tak, že vnímá velice dobře pohyb. To znamená, že pokud osoby, které máme zachránit, nemají rozsáhlejší zranění, tak jakýkoli jejich pohyb nám významně ulehčuje vyhledání. Pokud u toho ještě například mávají kusem hadru, třeba bundou nebo něčím podobným velikosti vlajky, tak jsme schopni to zaznamenat téměř okamžitě,“ vysvětlil postup vyhledání přeživších Marek Bohuněk, kapitán červenobílého vrtulníku W-3A Sokol.

SAR

(anglicky Search and Rescue)

  • Služba pátrání a záchrany nebo-li letecká pátrací a záchranná služba.
  • Byla zřízena v roce 1947 a poskytuje pomoc letadlům v nouzi nebo posádkám havarovaných letadel.
  • Poskytování služby SAR je závazné pro všechny členské státy ICAO (Mezinárodní organizace civilního letectví).

Stejně dobře podle něj pomohou reflexní prvky nebo odraz slunečních paprsků za použití zrcátka. „To jsou všechno prostředky, které značně zkrátí dobu pro nalezení ztracených osob a potažmo záchranu. Samozřejmě i kouř nebo oheň urychlí a zjednoduší vyhledání dané skupiny,“ dodal Bohuněk s tím, že záchranu může zkomplikovat například čerstvě napadaný sníh.

Piloti společně se záchranáři necvičili poprvé. „Loni jsme vyzkoušeli kurz přežití na vodě, na slapské nádrži a zkušenost to byla obrovská a přínosná. To, co učíme a známe perfektně z příruček, jsme měli možnost vyzkoušet si v praxi. Zde se zrodil nápad uskutečnit podobnou akci v zimě, neboť v případě přistání letadla v zimních podmínkách musí být letecký personál schopen přežít mimo vrak letadla a setrvat až do příchodu záchranných týmů. Byla to úžasná spolupráce a skvělá zkušenost,“ okomentoval průběh cvičení Richard Kubelka, zástupce výcvikového střediska.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

žádný příspěvek v diskusi