- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jiste, bojujme vsichni a proti vsemu. Nebude se tu nic tezit, nic vyrabet a nebudeme mit kudy poradne jezdit. A pak tu nastane raj na zemi...
Ale né, Ať se těží ať se vyrábí, ale v sousední vesnici ne u nás. Fascinující jak lidi chtějí žít v ráji a nevyhody ráje vyměnit za výhody pekla a nepříjde jim na tom nic divného.
Tak, jedna věc je polétavý prach, kterého ze samotného kaolinu moc není (z uhlí je ho mnohem více). Druhá věc je následná rekultivace. Myslím, že samotnou těžbu už těžko někdo zastaví, když je vydáno povolení od důlního úřadu. To je jako pokoušet se někomu zachraňovat život rok po smrti. Teď je třeba řešit právě ty problémy které mohou nastat a nastanou a to je právě nárůst dopravy. Překvapuje mě, že se musí u nás doprava všeho řešit jen automobilově. Nešlo by to dopravovat třeba pasovkou, nebo vlakem někam na terminál, kde by se to teprve přepravovalo k distribuci opět nejlépe vlakem? Tak by se totiž ta prašnost nejvíce snížila. Přesypy na pasovce lze kropit tak, aby kaolin zůstal stále mírně vlhký a neprášil. Kaolinu samotnému ta vlhkost nevadí :-).