Jojo, děda jednou potkal kamaráda-kolegu, byl pobledlý, nervózní, "ahoj, kam jdeš ?" "ále, skočit pod vlak, za chvíli mi to jede" děda : "Tak šťastnou cestu" Na druhý den se již v práci nesešli ... Do konce svého života si vyčítal, že kdyby býval řekl 'pojď se mnou na pivo...' nebo něco podobného, nemuselo by se to stát... 

A pokud lidé opravdu mají chuť k sebevraždě, nikomu o tom neřeknou a prostě to udělají.... pouze ti, co neseberou odvahu, převládne je strach z bolesti, z toho, co je po "tom" vlastně čeká, volají na tísňovou linku... 

A kde ho našli? Trať Cheb - Chomutov = 100 km 

No na tom ilustračním foto je perfektně vidět, jak šišatý máme koleje. 

To je opravdu divné, že volal. Kdyby třeba rodině nebo někomu blízkému, tak se to chápat jako rozloučení - ale takhle?

Není to divné, nebyl to sebevrah, ale pozér toužící po pozornosti. To je bohužel úplně normální.

Proč si lehne na koleje a volá? Řekl bych mu hodně štěstí a zavěsil. Na vlaky bych namontoval sběrné zařízení. Strojvůdce uvidí překážku, sklopí, nabere a obsah kontejneru vyklopí na skládku. Další prosím....