Žokej Josef Váňa vybírá, ve kterém dresu se bude fotit na plakát k chystanému dokumentu věnovanému právě jemu (23. července 2012). | foto: Martin Stolař, MAFRA

Filmaři strávili s Váňou rok na cestách, natočili o něm dokument

  • 0
Filmaři strávili rok života s osminásobným vítězem Velké pardubické Josefem Váňou. V pondělí vznikla žokejova fotografie na filmový plakát. Celovečerní dokument Váňa uvidí lidé na podzim.

V Itálii, v Německu a ve Franci jsme byli Josefu Váňovi stále s kamerou za zadkem. Tak charakterizuje právě skončené natáčecí dny Jakub Wagner, režisér celovečerního filmového dokumentu Váňa. Režisér dodal, že dostihy byly plné lidí, takže natáčení bylo někdy obzvlášť složité.

Filmaři o jediném žokeji, který jezdí ve věku šedesáti let dostihy na profesionální úrovni, říkají, že je "koněm 24 hodin denně". "Ne, že by ale někdy nekopal a nekousal. Občas umí dát i velmi tvrdou ránu, když je potřeba," usmíval se produkční filmu Kryštof Šafer na Váňově farmě v Bohuslavi na Karlovarsku. Fotograf Adam Bartas tam fotografoval legendárního žokeje na filmový plakát.

"Hrozně nás Váňa honil. Vždycky jsme přijeli o pět minut později, hlavní hrdina filmu byl na telefonu a říkal: chlapci, co se děje, já už jsem na koni. Vždycky nám utekl a byl v tahu," vzpomínal v Bohuslavi režisér Wagner.

Josef Váňa si mezi vypranými a pověšenými dresy dlouho vybíral ten, ve kterém bude na filmovém plakátě. Když mu zelený dres spadl ze šňůry na zem, tak ho tam nechal ležet. Při posledních dostizích totiž Váňova stáj v zelených barvách neuspěla. 

Mladí usedlí Pražáci nestíhali

Žokej, který stál ve svém životě pětadvacetkrát na startu Velké pardubické, připouští, že mu filmový štáb někdy občas sotva stačil. "Jsem zvyklý pohybovat se rychle. Život je v dnešní době rychlejší, takže jsem se musel naučit rychleji chodit. Mladí usedlí Pražáci nestíhali. Nakonec jim moje tempo nedělalo problémy."

Když přišla řeč na "kopání", tak Váňa vysvětlil, že někdy nebylo zbytí a člověk musel upřednostnit dostih před natáčením.

Josefa Váňu loni doma v Chyši slavnostně vítali po osmém vítězství ve Velké pardubické. K vycpanému koni musel vystoupat po schodišti, na kterém bylo devět stupňů. To mělo symbolizovat dosavadních osm triumfů a přání toho dalšího, devátého. Váňovou prioritou ale devátý schod není. "Když nebudu v pořádku, tak Velkou pardubickou nepojedu," podotkl s odkazem na pád z koně, při kterém si letos v dubnu při tréninku zlomil stehenní kost.

A proč by si diváci v kinech nebo doma u televize neměli nechat dokument Váňa podle filmařů ujít? "Je to podrobný pokus o psychologický portrét člověka, s kterým jsme od jeho fenomenálního vítězství na Velké pardubické strávili při natáčení rok. Asi nejzajímavější budou zahraniční cesty. Diváci uvidí zákulisí dostihového sportu. Ten není vždy tak nekašírovaný, jak jej známe z amerických filmů. Někdy to ale bývá hodně dramatické. A lidé se dozví o širším zákulisí Váňova zranění a věcí, které prožívá,“ uvedl režisér Jakub Wagner.