Záměr využít novelu zákona hlásí například město Aš. Konkrétně chce zasáhnout v ulicích Moravská a Kamenná, kde žije větší množství nepřizpůsobivých obyvatel.
„Nebude to jednoduché. Město musí požádat obec s rozšířenou působností o vydání opatření obecné povahy. Pak následuje šetření, zda se naše tvrzení zakládá na pravdě, zda policie, sociální pracovníci a další skutečně v této oblasti evidují zvýšené množství problémů. Může to skončit i u soudu. Je to náročný proces, ale v současnosti jediná cesta, jak ochránit slušné lidi, kteří zde bydlí, pracují a potřebují se vyspat,“ uvedl ašský starosta Dalibor Blažek.
Jako další velký problém vidí, že doplatek na bydlení většinou končí v kapsách podnikavců.
Stopka pro nově příchozíVyrazit do boje s přílivem problémových nájemníků nově městům a obcím umožňuje zákon o pomoci v hmotné nouzi. Radnice samy mohou vymezit oblasti, ulice či domy, kde žije větší množství problémových lidí a příchod dalších by znamenal potíže. Úřad práce pak do těchto míst nebude posílat doplatky na bydlení. Stopka však postihne jen nově příchozí. Ti tak zamíří tam, kde na doplatek dosáhnou. Odborníci se shodují, že opatření pouze přispěje k větší migraci problémových rodin. |
„Zákon, který by to řešil komplexně, přijatý nebyl. Proto si města, aby ochránila slušné lidi, musí brát takovéto berličky,“ dodal.
Podobně se na problém dívají v Sokolově. „Chtěli bychom se k této možnosti připojit,“ řekl starosta Jan Picka.
S vyhlášením nařízení obecné povahy nepočítají v Chebu. „Zatím město nic podobného nechystá,“ potvrdila mluvčí radnice Simona Liptáková.
Naopak v Rotavě, jak řekla tamní starostka Iva Kalátová, možnost zastavit příliv problémových lidí do sociálně vyloučených lokalit důkladně zvažují.
„Problém je v tom, že někteří soukromníci poskytují své majetky k sociálnímu bydlení a jsou náhradními příjemci doplatku na bydlení. Jak je možné, že nájemník neměl pět tisíc, aby zaplatil za městský byt? Protože dlužil, tak odešel k soukromníkovi. Tady ale platí třeba 15 tisíc. A několikatisícový doplatek na bydlení končí v kapsách pronajímatelů,“ poukázala starostka Rotavy na další nešvar, který v souvislosti s doplatkem na bydlení obce registrují.
Zároveň upozornila, že zastavení této dávky se týká jen nově příchozích nájemníků. „Takže se může stát, že ve vybrané lokalitě jedni mít doplatek budou, ale ve vedlejším bytě už ne. Půjdou jinam, kde to opatření nebude platit, a my pak zase budeme žádat o další lokalitu. Není to systémové řešení, ale vítáme každý krok, kterým bychom městu pomohli.“
Podle slov starostky Ivy Kalátové by měl stát vypracovat cenovou mapu regionu. „Když v Rotavě je běžné nájemné v městském bytě 27 korun za metr, tak by nájemné u soukromníka nemělo být výrazně dražší. A bude po komplikacích,“ doplnila.
Problémem se zabývají i odborníci. Podle nich ale zákon bude na obchod s chudobou krátký.
„Chápeme frustraci obcí, které jsou kvůli volným bytovým kapacitám cílem migrace sociálně slabých občanů. Dané opatření však neřeší podstatu problému, pouze jej přesměruje do jiných lokalit. Vzhledem k nejasnostem v zákoně doporučujeme obcím důkladné odůvodnění daného opatření, aby se předešlo dlouhodobým soudním sporům mezi obcemi a majiteli nemovitostí v dotčených lokalitách,“ uvedla Radka Soukupová, zástupkyně ředitele Agentury pro sociální začleňování.
Podobně uvažuje i Jan Němeček, ředitel karlovarské pobočky organizace Člověk v tísni. „Ten problém se jen přesune, migrace v regionu se zvětší. Podle mého to nebude mít celospolečenský efekt,“ uvedl.
