Nejvíc ohrožené úseky jsou především v blízkosti lesů. O tom se v minulosti přesvědčil i Martin Janů, který svým vozidlem pravděpodobně zasáhl mladého srnce.
„Jel jsem lehce přes 90 kilometrů v hodině, spíše méně. V tu chvíli mi před auto skočil nejspíš mladý srnec. Vše se odehrálo během několika málo vteřin, stihl jsem ještě zpomalit, ale zabránit tomu nešlo,“ vzpomíná Janů.
Nehody se zvěřív Karlovarském kraji
|
Následovala rána do předního kola. „Udělal jsem hloupost. Zadupnul jsem to na místě, aniž bych bral v potaz auta za mnou. Naštěstí se mi vyhnula. Vyklepaný jsem vyšel ven podívat se. I když jsem šel hlouběji do lesa, nic jsem nenašel. Jen na haupně byly škrábance od parohů a měl jsem rozbitá světla,“ dovyprávěl svou zkušenost Janů.
A podobné zážitky má letos už na 280 řidičů, přesně tolik totiž v současné době podle krajské policejní mluvčí Kateřiny Krejčí evidují policisté těchto střetů. Podle odborníků toto číslo navíc výrazně naroste, neboť nyní začíná období páření, a lze tak očekávat zvětšený výskyt zvěře.
„V současné době migruje zvěř z lánů polí do lesa,“ upozornil řidiče na velkou možnost setkání se zvěří myslivec Ladislav Cinegr. Ten společně se svými kolegy každý rok instaluje u nejvíce nebezpečných úseků pachové ohradníky.
„Musíme je ale stále doplňovat směsí, neboť po 14 dnech pach vyprchá. Druhá věc je, že jsou často cílem vandalů. Určitě mohou pomoci, ale zvěř si na tento zápach časem zvykne,“ popsal účinnost Cinegr.
Zkušený myslivec upozornil řidiče také na to, že se zvířata často pohybují ve skupinách, proto je nutné dávat pozor i poté, co přes silnici přeběhne jediný kus.
„Řidič by měl mít dostatečný prostor ke snížení rychlosti vozidla nebo k úplnému zastavení. Tam, kde je zvyklý v létě jezdit mimo obec až do 90 kilometrů v hodině, je třeba v zimě jezdit pomaleji, a přizpůsobit se tak náročnějším podmínkám,“ upozorňuje koordinátor BESIPu pro Karlovarský kraj Václav Brož.
Varuje, že snaha vyhnout se střetu končí často hůře než zvíře srazit. „Prudký pohyb volantem ve snaze zabránit střetu může způsobit, že vozidlo skončí mimo vozovku nebo opustí svou stopu a pak se střetne na vozovce s jiným vozidlem,“ říká Brož.
Pokud ke srážce dojde, policisté na místo vždy volají myslivce. „Vědí, kdo je na kterém území hospodářem. Pokud je zvíře mrtvé, skončí buď v kafilérii, nebo jako potrava pro lovecké psy,“ dodal na závěr Cinegr.
